Únor 2012

Optimistický doping :-)

29. února 2012 v 14:08 | Bylinka
Dnešní den není výjimečný jen svým unikátním datem :) Sice ještě není zdaleka u konce, ale už teď ho nejen díky nádhernému jarnímu laškování za okny korunuju na víc než povedený!! :-)

Asi si dovedete představit, jak dokáže jedna naprosto skvělá zpráva po ránu nakopnout do nového dne! Je to už několik hodin, co jsem ještě v polospánku žmoulala snídani na kolejích, zapla si k tomu jako správný závislák Facebook, aby mi po přečtení pár slov uskupených do stručné věty málem zaskočilo sousto. Koukala jsem nevěřícně na tu jednu větu několik dlouhých vteřin, než mi začalo docházet, co že jsem to vlastně přečetla. Moje první reakce byly značně utlumené, protože jsem nechtěla vyděsit své taky ještě ne příliš probuzené spolubydlící... Asi je na čase vám odhalit důvod mé radosti, abyste pochopili. Nejbarevnější český hudební festival, na který už mám doma pár dní v trezoru schované lístky :-), navštíví jedna z mých nejoblíbenějších zpěvaček, Alanis Morissette! :)

A v tuhle chvíli oficiálně oznamuju, že vás začínám zahlcovat mým těšením se jednak na Colours of Ostrava, tak na Coldplay! Zabrousila jsem malinko do archívu blogu a přesně před čtyřmi lety v tenhle den jsem také zveřejnila článek, a to s prvními zmínkami o plánovaném sborovém zájezdu do Ameriky, se kterým jsem vám posléze celý půlrok nedala pokoj. Zůstaneme tedy u tradice a pokud máte něco proti, je vám to málo platné :-)


Tady máte jakožto doping optimismu jednu z mých nejoblíbenějších písniček od Alanis:
A nakonec jedna rada do života: Pokud jste nadopovaní optimismem po jakékoli podobné milé zprávě a dělají vám radost první jarní sluneční paprsky, nesmiřte se s tím a naklonujte si optimistické buňky do zásoby. Já jsem si třeba byla koupit další barevné štrample do sbírky! :)

Člověk je dokonale lidský jen když si hraje.

25. února 2012 v 20:45 | Bylinka |  ● Střípky každodenních nevšedností
Název článku - slova F. Schillera :)

Měla jsem to štěstí, že jsem se mohla na dva dny připojit k lyžařskému výcviku postižených dětí. A že tyhle dva dny stály opravdu za to!!

Nejen, že jsem se s obrovskou radostí po dlouhých dvou letech postavila na lyže, ale to, co nejvíc utvořilo tuhle úžasnou atmosféru, byla přítomnost neobyčejných bytůstek :)

Jednou z nejkrásnějších chvil mého pobytu zde byla oslava narozenin rovnou tří malých účastnic kurzu, kdy si jedna z nich, která byla na vozíčku, měla cokoli přát. Přála si LÁSKU, a tak se na ni o chvíli později vřele vrhaly ostatní děti a zahltily jí pusinkami a objetími :) Krásné.

Další nezapomenutelnou chvílí byla noční stezka odvahy. Po mém doprovodu zatoužily hned dvě malé slečny, autistka a nemluvící holčička, a tak jsem se v jejich těsném držení vydala na cestu plnou strašidel. Holky se hodně bály, a tak jsem jim celou cestu zpívala a konejšila je, aby se malinko uklidnily. A ač párkrát z plných plic strachem vykřikly a málem mě umačkaly, došly jsme společně zdárně až do cíle :)

Bylo krásné nakouknout do říše dětí, které to nemají v životě vůbec jednoduché, ale dokážou se mnohdy radovat daleko více, než my, kteří máme to štěstí, že jsme zdraví. Člověk si pak uvědomí, jakými zbytečnostmi se stresuje a zabývá..

Už se nemůžu dočkat toho, až se k těmto dětem zase někdy připojím, třeba v rámci jejich třídního výletu na konci školního roku :-) Zamilovala jsem si je!


Ukazuju světu svůj blog :)

22. února 2012 v 23:21 | Bylinka |  ● Tvořivý koutek
Kdo by to byl řekl, že už jsou to skoro 4 roky, kdy jsem se stejné soutěže účastnila posledně? A to bych nebyla já, kdybych se i tentokrát nezapojila :) Komu unikají spojitosti, na Srdci blogu probíhá soutěž o lákavé výhry, takže pokud jste tak ještě neučinili, určitě se zapojte :)


Pokud by to nebylo z fotky dost čitelné, čelenka se pyšní nápisem "BYLINKA", náhrdelník "BLOG.CZ", sponka "BYLINKA.BLOG.CZ", prstýnek tužkovým logem blogu.cz a motýlci jsou logem Bylinčina blogového království :)

Do soutěže jsem zapojila svoji "vstupní stránku" alias "přestupní stanici" - bylinka.blog.cz, protože "hierbezuela" by se mi jednoduše nevlezla na čelenku ani na sponku :) Dokumentace mě coby chodící reklamy na můj blog proběhlo v jedné milé olomoucké pizzerii, kam jsme vyrazily na tradiční dámskou jízdu k narození nového semestru :) Holky se chopily svého dokumentárního údělu s pro mě překvapujícím nadšením, přetahovaly se o foťák a myslím, že už jen neustálým cvakáním blesku vzbudila tahle reklama dost pozornosti :)) A titulní fotka putovala také na můj facebookový profilový obrázek, takže pozorní facebookoví přátelé se sem skrz ni můžou taky probádat :)

A tady už jsou moje motýlky odměněné spolupachatelky :)

Nejvíc ze všeho mě na téhle dokumentaci ale potěšilo zjištění, že i po čtyřech letech jsme realizovaly moji účast v téhle soutěži opět ve stejném složení. Stará přátelství nerezaví, naopak :) Pokud byste se chtěli podívat, jak jsme si počínaly minule, můžete zabrousit sem :)




Zlatá léta studentská:)

17. února 2012 v 16:41 | Bylinka
"A až bude po zkouškách, zajdem si někam sednout a pokecat, jo?"

Poslední měsíc snad nejčastější věta, kterou jsme prohodili s lidma, které jsem kdekoli během zkouškového potkala. Škoda, že první týden letního semestru není nafukovací! :)

Ono by se dalo polemizovat už nad samotným názvem letního semestru. Letní semestr? Působí totiž značně nepřesvědčivě, když jeho první týden začíná teplotami hluboko pod bodem mrazu a končí přívaly sněhu i v místech, které Martin na bílém koni zas až tak často nenavštěvuje. Pocukrovaná Olomouc je nádherná! :)

První týden letňáku byl po náročném zkouškovém za odměnu :) Nestíhala jsem dosyta vstřebat jedno milé setkání s milými olomouckými spolustudentíky a už tu byla další a další. Pondělní nádherně melancholické (a už tradiční!) čajovničení vystřídala úterní valentýnská párty, u které bych se na chvilku zastavila, pokud to vaše čtenářské buňky budou ochotny akceptovat :) Nebyla to totiž jen tak ledajaká party! U vchodu si nás totiž hezky okroužkovali jako slepice :) Barva svítícího náramku měla odpovídat stavu zadaný/nezadaný. Jenže kluci, kteří měli tohleto sčítání národa na starosti, měli sami maglajz v tom, co která barva znamená, a tak nás označili přesně naopak :) Doufám, že jste si taky užili Valentýna a neužírali se doma jako tahle sympatická KRÁVA :) Středeční "hodinka v nejútulnější olomoucké kavárně" se protáhla na sedminásobek a směle zaútočila na titul nejmilejší a nejspontánnější popovídání vůbec :-) Mám tedy o další spřízněnou olomouckou duši víc a jsem za to neskutečně ráda :)

Do toho samozřejmě taky decentní doušek školy (aby se neřeklo:)), nějaká ta doučovací brigáda (rovnou třikrát!), a pak se není čemu divit, když po týdnu takhle praskajícím ve švech zaspíte v pátek ráno autobus do vaší domoviny. Ale tam už na mě čekaly dvě kamarádky, které se ve stejnou chvíli rozhodly, že touží po mé radě, jedna s výběrem správné barvy na vlasy a druhá šatů na ples a myslím, že obojí jsme zvládly na výbornou :-) A jako bonus jsem se stala majitelkou lístku na ten nejbarevnější hudební festival léta u nás :-)

Dneska tohle všechno ještě zpečetím posezením se čtveřicí přátel a zítra se dávám na odvykací kůru mé závislosti na přátelích, abych ji pak mohla příští týden zase ve velkém rozjet :-)


V létě uvidím a uslyším jednu z mých v současnosti nejoblíbenějších zpěvaček, ZAZ, naživo, heč! :-)

Pět minut blogoslávy :)

14. února 2012 v 17:54 | Bylinka |  ● Střípky každodenních nevšedností
Kdo by to byl řekl, že své blogové dovednosti využiju někdy ve škole? Někdo možná. Ale pochybuju, že byste tipovali, že tou školou bude škola vysoká! Ano, tohle se skutečně děje :-)

V češtině jsem si nahlásila nepovinný předmět, který se zabývá internetem a multimédii. Dnes jsem absolvovala úvodní seminář a nestačila jsem se divit. Cílem dnešní hodiny bylo založit si blog na blog.cz, pohrát si s nastavením a prozkoumat jeho možnosti. Celý předmět pak bude probíhat online a komunikace z velké části právě prostřednictvím blogů :)

Ano, já, technický a počítačový ztracený případ, jsem zažila svých pět minut slávy, když jsem bezradným spolužákům okolo pomáhala se založením a nastavením blogu a věděla, kde co najdu :) Tenhle předmět mám tedy pro celý semestr narozdíl od ostatních značně zjednodušený, za což jsem samozřejmě ráda :)

Nicméně, znamená to také to, že pravděpodobnost, že na můj blog narazí spolužáci, se značně zvýšila. Pokud tedy právě čtete má slova, spadáte do téhle kategorie a nepatříte mezi ty ze spolužáků, kteří už o blogů vědí, vítejte :-)

Udělej zajíčka!

9. února 2012 v 21:23 | Bylinka |  ● Střípky každodenních nevšedností
Brumelku, udělej zajíčka!


Tadááá! :)

Medvídek z plsti :)

7. února 2012 v 20:54 | Bylinka |  ● Tvořivý koutek
Tak se zase po čase probudilo moje tvořivé já, a proto v krátké době představuju blogovému světu další spíchnuté dílko :)


Světlo světa tedy spatřil tenhle méďa z plsti. Ale není jen tak ledajaký, poprvé jsem nějakému svému plstěnému výtvoru vystlala tělo vatou, takže je to pořádný břucháč :)


A takhle mu to sluší na mojí barevné tašce :-)


Pod palbou otázek :)

5. února 2012 v 21:56 | Bylinka |  ● Bylinčin svět
Role se vyměnily a já jsem se namísto kladení otázek ocitla sama v roli zpovídané :)

Slečna z blogu http://ruzove-pero.blog.cz mě oslovila s nabídkou rozhovoru. Pokud se chcete dozvědět o mém blogu, o blogu PTÁME SE a o mně samotné třeba něco víc, můžete se na něj mrknout, najdete ho TADY :)


Drátkovaný anděl

4. února 2012 v 20:23 | Bylinka |  ● Tvořivý koutek
Narychlo spíchnutý dárek pro babičku :) Původně to měl být vánoční dárek, pak dárek k narozeninám, ale nakonec se z něj stal dárek k svátku :-) Anděl z drátku, seznamte se.


Mějte soucit s pošramocenými a nenarovnanými křídly. Fotodokumentace byla taková rychloakce těsně před předáním dárku, takže jsem ho jenom vytáhla z tašky, párkrát vycvakla a pak už putoval k nové majitelce :-)

Vysoká koncentrace barevnosti

2. února 2012 v 17:45 | Bylinka |  ● Střípky každodenních nevšedností
"Já už jsem tě zdálky poznal/a podle barviček!" "Tebe nejde přehlédnout, jak jsi barevná." "Já jsem si hned myslel/a, že jsi to ty. Nikdy jiný takhle barevně oblíkaný nechodí."

Tohle slýchávám téměř pokaždé, když potkám někoho známého ve městě. Nemyslím si, že bych byla nějaký extrémní barvičkofil, barevné punčocháče, bez kterých nedám ani ránu, bych hned nebrala jako nějakou diagnózu :-) Ale těší mě to a je vtipné, jak je výrok jednoho jako přes kopírák k výroku toho druhého. Jenže tihleti všichni barvičkodetektivové neví, jak se šeredně mýlí. Znám ještě jednoho daleko většího barvičkového blázna, kterého mám strašně ráda. Dalo by se říci, že právě barvičky nás spřátelily. A právě tahle moje barevná spřízněná duše Janča mě poctila svou třídenní návštěvou v Olomouci! :-)

Nelegálno? Legálno!

1. února 2012 v 16:59 | Bylinka |  ● Bylinčina chvilka poezie
Co si počnem, milí, drazí,
pod pokličkou legálna?
Zaveleli právovrazi,
oblíbenost nevalná.

Ani jsme se nenadáli,
zrhoutil se nám online svět.
Právům autorů se smáli,
kdo se směje naposled?

Hodně rychle jsme si zvykli
nelegálně stahovat.
Jako by nám ruku šmikli.
Co teď s časem? Studovat?

:-)