Leden 2012

Omlazující krém

31. ledna 2012 v 20:33 | Bylinka |  ● Bylinčina chvilka poezie
Básničku Omlazující krém vyprodukovanou mým básnickým střevem (dosud nebylo diagnostikováno, jestli se náhodou nejedná o slepé střevo) si můžete přečíst TADY :)

FACEBOOKOVÁ POHÁDKA

29. ledna 2012 v 12:12 | Bylinka |  ● Bylinčina chvilka poezie
To tak jednou žilo bylo
facebookové království.
Erbu pělo modrobílo,
člověku zas bláznovství.

Vládla online diktatura
facebookové kotlině.
Proti ní se černá můra
tváří celkem nevinně.

Facebook ovečky své volá
v každodenní neplechu.
Žádná z nich mu neodolá,
přidá se i z pelechu.

V této prapodivné zemi
oněměly dobré mravy.
Král a vláda dobré vjemy
vyhnali svým lidem z hlavy.

Šťouchnout do druhého můžeš,
aniž by ses přiblížil.
Do zdi šišleš, olajkuješ,
abys obdiv nedusil.

Všechno je tu jednodušší
v říši krále Marka Zet.
Na zdi vystavuješ duši.
Proč ji s jiným nesdílet?

O přátelství že tě žádá?
Stačí pouze jeden klik.
Abys získal kamaráda,
špulíš, na fotce ses svlík´.

Někdo zamotal ti hlavu?
Jupí! Už jsi zadaná!
Rychle klikej změnu stavu,
ať to vědí do rána.

Do stavu si dávej zčerstva
pocitový karneval.
Řekni světu všechna zvěrstva -
co ti kdo kdy udělal.

V tomhle dokonalém světě
zrodil se zlý nepřítel.
V zimě, podzimu i létě
nevinné by zabíjel!

Útok věští hackerové,
velký výpad slibují.
Tváří se jak rebelové,
sami Facebook milují...

Takhle to tu dále žije,
virtuální mámení.
Z této hloupé komedie
všichni už jsme znaveni.

*
Téhle zemi dávno není
rady ani pomoci
Zkratem netu připojení
zemřem krutou nemocí.

V říši sociálních sítí
ukrývá se celý svět.
Člověk polapen se cítí,
není odtud cesty zpět.

Pouto virtuálna láká -
nahou duši odhalíš?
Nad tvým pravým já se smráká,
kdykoli se přihlásíš.

Rychle pospěš, jsi-li čilý -
uteč z virtuálních her.
Pokud je ti život milý,
v reálno se odeber.

Talisman moudrosti :-)

27. ledna 2012 v 20:54 | Bylinka |  ● Střípky každodenních nevšedností
Minutu ticha za zesnulé zkouškové období, prosím!

... a že to byla jízda, to vám teda povím! Ono se sice říká "Do třetice všechno nejlepší", ale právě tohle mé zkouškové již třetí v pořadí mě pořádně pozlobilo a dalo mi zabrat jako žádné z předchozích!

Čtvrtečním zápočtem jsem se s ním definitivně rozloučila a ač mi zbývá ještě pár formalit, jakými je dodělání seminárky, splnění jednoho online předmětu a výprava na dtudijní oddělení s papíry k bakalářce, považuju zkouškové už za minulost. V čem že bylo jiné? Čekaly mě nejtěžší zkoušky a zápočty studia. Premiérově jsem si dva předměty zopakovala splnit na druhý pokus, což rozhodně nebylo na škodu. S odstupem času to vnímám jako plus, protože první pokusy jsem podcenila nebo nedotáhla do konce. Napodruhé už jsem věděla, do čeho jdu a vědomosti jsem si lépe utřídila v hlavě :)

Když už jsme u toho bilancování, ostříhat si pačesy před vypuknutím zkouškového se vyplatilo, krátký rozum byl odstřihnut a moudrost se usídlila v krátkém sestřihu :) A velkou zásluhu na mých úspěších má i moje talismanová sovička na krk, která nechyběla u žádné zkoušky. Když k tomu všemu připočítám ještě pár milých maličkostí pro štěstí, kterými mě obdarovali před zkouškami mí přátelé, nebylo možné zkoušky neudělat :-)


Padá STAG, něco si přej!
Úspěšně jsem také přelstila neoblomný stag, který odmítal umožnit mi zapsat si předměty na letní semestr a nakonec jsem si zapsala všechno přesně tak, jak jsem chtěla :-) A ač mě prázdniny nečekají, protože i během následujících týdnů budu do Olomouce dojíždět kvůli doučovací brigády, čekají mě samé růžové vyhlídky. Už v neděli se Olomouc oblékne do té nejpestřejší koncentrace barevnosti, ale o tom zase někdy příště... :)


Není čas ztrácet čas

23. ledna 2012 v 17:52 | Bylinka |  ● Střípky každodenních nevšedností
Čas o zkouškovém je veličina, která se chová, jak chce. Ať už s ním naložíte, jak chcete, v konečném výsledku vám vždycky chybí jeden den. Jeden jediný den, abyste stihli do hlavy nasoukat potřebné množství učiva. Když mi tohle kdosi na začátku zkouškového říkal, smála jsem se a téhle pitomé teorii jsem zdaleka nevěřila. Jenže po několikanásobném experimentálním ověření v praxi mi nezbývá než souhlasit.

A abych měla čas aspoň malinko pod kontrolou, pořídila jsem si tedy asi po deseti letech hodinky. A ne ledajaké! Ty moje jsou totiž nenápadným předmětem, který se tváří jako starožitný přívěsek. Ale stačí rozevřít slitinové srdíčko a vykoukne na vás hodinový ciferník - a co víc, funkční! :) Každopádně jsem se do svého nového časoměřiče za pár korun zamilovala a čas mi teď určitě bude ubíhat příjemněji :-) Na závěr bych vám chtěla doporučit (teda aspoň pro mě) novinku na Facebooku, díky které jsem na tenhle klenot narazila. Jde o skupinu, která plní účel on-line second-handu či burzy, kde spousta lidí nabízí za levný peníz své oblečení, šperky, doplňky všeho druhu, kabelky, boty, učebnice... A když si na ně počíháte ve správnou chvíli, může vám za chvíli říkat pane úplně nový a neponičený kousek čehokoli, co si jen umanete :) Rozhodně stojí za to po podobných skupinách na Facebooku zapátrat!


Sbírám céčka :-)

18. ledna 2012 v 16:24 | Bylinka |  ● Střípky každodenních nevšedností
Céčka, že sbírám céčka, v tom je ta léčka,
a neměla jsem o tom ani zdání.
Céčka, že sbírám céčka, tak co mi brání,
abych teď dohnala deficit spaní? :-)

Pokud jste se i vy někdy ocitli ve zkouškovém kolotoči, jistě se v mých dnešních větách najdete a dáte mi za pravdu. Dnešní zkouška byla totiž přímo učebnicovým příkladem exkurze do hloubi študákovy duše.

Ono kdybych netrpěla těžkou prokrastinací, mohlo být vymalováno už o týden dříve, kdy jsem byla poprvé zapsána na obávanou zkoušku z morfologie. Jenže má zbabělost a nevíra ve vlastní vědomosti způsobila, že jsem z boje utekla ještě před jeho samotným začátkem a zkoušku jsem si odepsala na další týden.

Jenže ač jsem se morfologii snažila přes její silně odpudivé účinky věnovat průběžně, poslední večer před dnem D byl tragický. A moje nevíra v nově nebyté znalosti vygradovala non stop šprtáním se celou noc s bonusem půl hodiny spánku před příchodem na popraviště.

Ač ve mně byla malinká dušička, měla jsem smůlu na tahání otázky a předem jsem nevěřila v úspěch, přece jen se zadařilo. Paní profesorka mě hodně podržela a dokonce i vědomosti, o kterých jsem netušila, že se v mé hlavě usídlily, ze mě vypáčila, až jsem nestačila koukat.

I když mi celkové hodnocení za C přišlo zbytečně moc mírné a bohatě bych se spokojila i s vytouženým E, samozřejmě jsem byl s pro mě nečekaným výsledkem více než spokojená :-)

A jak oslavím tohle malé vítězství nad těžkou zkouškou? Spánkem. Dobrou noc :)

Óda na zkouškové

11. ledna 2012 v 15:45 | Bylinka |  ● Bylinčina chvilka poezie
Hektolitry čaje, kávy,
čokoláda nezvěstná,
zkouškové už dáví davy -
pojď a vem si skripta, na!

Uklizeno, seřazeno,
od učení dále však,
z písemky vím jen své jméno,
střelhbitě mi stoupá tlak.

Maratónu seriálů,
notebook těžce nestíhá.
Nad tou tunou manuálů
čas pomalu ubíhá!

Po minutě tvrdé práce
velká krize nastává,
začíná mě krutě kácet
nekonečná únava.

Heč!

8. ledna 2012 v 20:08 | Bylinka |  ● Střípky každodenních nevšedností
Ačkoli dobře vím, že chlubení se je ošklivé a špatné, ne nadarmo svůj blog nazývám jedním velkým chlubidlem. A abych dostála tomuto jménu, musí se tady taky jednou za čas nějaký pořádný chlubící článek objevit! :)

Jak už jsem v jednom z dřívějších článků naznačila, slovo dalo slovo a do velkého dne D zbývá ode dneška přesně 8 měsíců a 8 dnů k tomu! Když k tomu připočtu ještě fakt, že je dnes osmého ledna, musím uznat, že jsem našla ležatou osmičku důvodů, proč se dnes pochlubit :)

Včera okolo osmé hodiny večerní jsem se stala právoplatnou držitelkou lístku na úžasný koncert mé oblíbený kapely, jejíž název čítá 8 písmen. Uhádnete? Osmý komentář získá odměnu, když se o ni nezapomene posléze ozvat na mail :)

Se svojí chlubořečí se tedy pro tuto chvíli už loučím, neboť je 8 minut po osmé a čeká na mě ještě 8 kapitol morfologie, které jsem si předsevzala se dnes ještě naučit. Zítra v osm hodin a osm minut ráno mi zazvoní budík a budu v tomto maratonu pokračovat :-) No dobrá, možná se nad sebou smiluju a dám si ještě 8 dalších minut k dobru :)


Tento způsob zimy zdá se mi poněkud nešťastným.

4. ledna 2012 v 17:52 | Bylinka |  ● Střípky každodenních nevšedností
Za okny kolejí to pořádně duní, Olomoucí se prohání pořádný vítr, který tak nějak pospřeházel zákony přírody a když jsem zvědavě vykoukla ven, co že se to žene za pohromu, pořádně mě zmáčela dešťová sprška - ale pozor, přilétla nečekaně zespoda!

Děkuji své meteostanici uvnitř hlavy, že jsem zmizela v útrobách kolejí dříve, než se venku slověstně nerozzuřil konec světa. Nepopletli to ti Mayové trochu? :-)

Takhle nějak to vypadalo, když se mračno rozhodlo před pár chvílemi dát Olomouci protentokrát milost :-)

Je příjemné jen tak sedět, popíjet hektolitry čaje na střídačku ze tří hrníčků, které mi naježili Ježíškové a jen tak nic nedělat. Obzvlášť po veleúnavném včerejším učícím maratonu předznamenávajícím dnešní zkoušku. Snaha nahromadit všechna dějepisná data z britské historie do hlavy byla totiž intenzivně ztěžována mými osobními nesympatiemi k biflování se dat. Polehčující okolností bylo pro neodbytnou učebnici dějepisu jen to, že byla psána v angličtině :) A tak jsem strávila celou noc se všemi Edvardy, Williamy, Johny a Alfredy, sem tam se okolo nachomýtnul Robin Hood s Merlinem nebo královna Elisabeth, zastavil se i Churchill s Artušem - a pak se nebylo čemu divit, když pro můj spánek zbyly pouhopouhé dvě hodinky! A ať už zkouška dopadla jakkoli, do zítřka si s ní už hlavu lámat nemusím, protože dříve se výsledek nedozvím :)

Takže odpočinek je více než zasloužený a vlastně taky i povinný, abych byla čilá na svůj zítřejší velký dobrý skutek :-)

Hodlám přežít konec světa!

1. ledna 2012 v 21:52 | Bylinka |  ● Střípky každodenních nevšedností
Tak jsme se protančili prosincem do nového roku. A ačkoli jsem letos vynechala tradiční bilancování propojené s opěvnými ódami na uplynulý rok, vůbec to neznamená, že by snad byl horší, než ty uplynulé, naopak! Jen letos zvolím opačnou taktiku.

Pojďme tedy vzhlížet k roku, který stojí před námi. Hned na začátek vás upozorňuji, že hodlám přežít konec světa a nikdo a nic mi v tom nezabrání! Takže všichni přeživší, ráda vás uvítám i příští rok u mého novoročního projevu :-)

Už teď tuším, že tento rok bude svým způsobem přelomový. A to tehdy, pokud se nenechám přemluvit neoblomnými přáteli, kteří mi všemožnými vyděračskými způsoby zkouší vymluvit můj záměr odcestovat na celé léto do Anglie coby au-pair. Na druhou stranu tohle moje rozhodnutí podporují a fandí mu, jen jim občas uteče nějaký ten náznak citového vydírání, že prostě odjet nesmím :) Nechávám tomuhle všemu volný průběh. Odmítla jsem sice již tři rodiny toužící zrovna po mně coby au-pair, ale času je stále dost a budu se snažit najít rodinu, která by mi plně vyhovovala a nevisely by kolem ní otazníky nevědomosti.

Už teď můžu prozradit, že necelých devět měsíců se bude klubat na svět můj velký sen, který procitne na světlo světa den po mých dvaadvacetinách. S kamarádem jsme provětrali kvílející peněženky a 16. září se staneme součástí davu fanoušků skandujících pod pódiem na pražském koncertě Coldplay! V mém případě již podruhé, nyní po čtyřech letech vysněné repete!

Toť by snad pro začátek stačilo, beztak budete muset přetrpět mé nekonečné těšení se ještě mnohokrát, tak pro tuto chvíli máte padla :-)

Tak tedy jdu vstříc novému roku s úsměvem a jsem zvědavá, co mě všechno čeká :-)