Listopad 2011

Procházka noční Prahou

30. listopadu 2011 v 19:19 | Bylinka |  ● Střípky každodenních nevšedností
Noční Praha má své obrovské kouzlo. I já jsem mu podlehla :-) Během našeho kulturního objevování Prahy jsem tedy nevynechala ani jedinou z dobrovolných pozdně večerních procházek. A co na tom, že jsem byla po celodením pochodování z místa na místo a taky díky večerním divadelním inscenacím pořádně unavená. Tohle jsem si přece nemohla nechat ujít :-)

Nevím, jestli jsou fotky schopny zachytit tu jedinečnou atmosféru, která možná Pražákům uniká a je pro ně zcela rutinní. Pro nás nepražáky však naopak působí jako magnet, tedy aspoň mluvím-li za sebe :-)


Místo činu: PRAHA! :)

27. listopadu 2011 v 12:49 | Bylinka |  ● Střípky každodenních nevšedností
Je veřejným tajemstvím, jakou mám slabost pro naši stověžatou metropoli :-) Takže také není překvapením, že čtyři dny minulého týdne, které jsem mohla strávit právě zde, pro mě byly za odměnu a užila jsem si je naplno! Kdo by nevyužil příležitosti pobytu v Praze plném kultury a památek - a co je třešničkou na dortu - coby předmět za kredity!

Výčet míst, která jsme stihli navštívit, by zabral slušné číslo řádků! Připojená fotodokumentace přiblíží naše pražské výletování :-) Jsou však místa, kde se fotit nemohlo a která bych také ráda zmínila.

A to například krásná výstava Timeless Blanky Matragi. I když nejsem kdovíjaký módní maniak, ze všech modelů mi přecházely oči a nevěděla jsem, které z šatů mám obdivovat dříve. Zajímavé bylo také srovnání původních náčrtů a následně hotových šatů. Blanka mě neskutečně překvapila a okouzlila svou nekonečnou fantazií! :-)

I výstava Joži Uprka, malíře z 18. století, který se zaměřoval na venkovskou tématiku, mě nzaujala! Jeho krojované zástupy lidí při všemožných příležitostech nestačily mé oči dosyta zpracovávat.

V neposlední řadě ve mně vyvolala krásné vzpomínky návštěva Obecního domu. Ony samotné vnitřní prostory oslepují luxusem, ale to, co mi vhánělo slzičky dojetí do očí, bylo mé učinkování se sborem v těchto krásných prostorách asi před deseti lety. Zvláštní, jak si člověk v tak nízkém věku ani neuvědomí, kde měl tu obrovskou čest zpívat!

A jako třešnička na závěr pobytu jsme navštívili také výstavu stavebnice Merkur a ve 3D brýlích jsme se proletěli nad Prahou 18. století :)

Celé naše češtinářské uskupení, které mi dělalo v Praze společnost, učinilo tenhle výlet daleko lepším, než mohl být. Poznala jsem řádku skvělých o rok starších spolužáků, kteří se postarali o neskutečně milou a přátelskou atmosféru, když neudělali jediný krok bez banja a kytary. A tak jsme se dočkali milého zpívání v metru, v Obecním domě, v pražských ulicích nebo také večer na koeljním pokoji (což se nejspíš příliš nelíbilo místní kolejbábě, ale i tak se pokračovalo dále, i když v malinko tišším duchu :)) Milým se zdálo i poznání, že jeden z mých o rok starších spolužáků je členem kapely, která si v létě na festivalu získala mé obrovské sympatie. Svět je malý :-) Taky zrentgenování studia očima o rok starších spolužáků nebylo na škodu, některé postřehy mě hodně zaskočily a vynervovaly, jiné zase naopak zklidnily. Ono je ale asi lepší vědět, do čeho člověk jde, takže i za ty ne moc příznivé postřehy jsem ráda :)

Celkově můžu tuhle návštěvu Prahy vyhodnotit jako jednu z nejhezčích :) Vůbec se mi nechtělo vrátit se zpátky do reality, kde na mě číhají zákeřné zápočty a blížící se zkouškové!
Fotky napoví víc :-)

Ve výtahu na Staroměstskou radnici :-)

Ježíškovo náměstí & Jak se pozná nejlepší kamarádka

21. listopadu 2011 v 19:19 | Bylinka |  ● Střípky každodenních nevšedností
Dovolte mi, abych se s vámi podělila o dvě příhody, kterých jsem byla svědkem a které mi vždy, když si na ně vzpomenu, vykouzlí úsměv na tváři :-)

Ježíškovo náměstí
Tato milá událost se odehrála v předvánoční Olomouci loňského roku. To jsme se vracely s kamarádkou šalinou na kolej. Když šalina míjela poslední zastávku před naším cílem, ozval se hlas oznamující: "Příští zastávka - Žižkovo náměstí." Malému dítku sedícímu opodál se rozsvítila očka dětskou radostí a s naprostou euforií v hlase zopakovalo informaci, která se k jeho ouškům donesla v malinko zkreslené verzi: "Jůůů, mami, JEŽÍŠKOVO NÁMĚSTÍ!" :-)

Jak se pozná nejlepší kamarádka
To jsem se takhle převlékala před beach volejbalem na záchodě přilehlé hospůdky a vyslechla jsem následující velmi poučný rozhovor dvou malých slečen. Jedna z nich vysedávala v kabince, druhá na ni čekala před ní.
"Čekáš?"
"Jo."
"Ještě čekáš?"
"Jooo."
"A teď? Ještě pořád čekáš?"
"Jooo, čekám!"
(chvíle ticha)
"No a proto jsi moje nejlepší kamarádka: protože na mě čekáš, když kakám!"

:-) Snad vám tahle milá dětská moudra také vykouzlila úsměv na tváři :) To já jen tak jako prevence pro případ, kdyby se vás zmocňovala podzimní deprese :-)

Vlasovražedkyně!

18. listopadu 2011 v 22:06 | Bylinka |  ● Střípky každodenních nevšedností

Dlouhé vlasy - krátký rozum!


Blíží se zkouškové, takže má volba byla nakonec jasná - ostříhat! Asi jsem se totiž zbláznila: jak dlouho jsem si nechávala vlasy dorůst do vysněné délky, tak rychle jsem je taky pak ostříhala, sotva do ní dorostly! Když jsem usedla do kadeřnického křesla a naporoučela jsem si razantní zkrácení, šokovala jsem především sama sebe.

Ale všechno má svůj důvod, takže já jsem si tohle rozhodnutí odůvodnila následovně:
Všichni moc dobře známe tvrzení, že dlouhé vlasy = krátký rozum. No, co si budeme povídat, nechtěla jsem to podcenit, znáte to - co kdyby...? Zkouškové se blíží a zuby moudrosti se tentokrát neozývají, jako tomu bylo před maturitou či před oběma uplynulýma zkouškovýma. Musela jsem se přeci nějak pojistit, jeden nikdy neví :-)

Doufám tedy, že můj rozum vzrostl přímo úměrně se ztrátou patnácti cetimetrů zavražděných kadeří.
A i když je to asi můj současný unáhlený rozmar, snad se nic moc nestalo, vlasy zase dorostou :-)


Místo činu: BRNO!

16. listopadu 2011 v 22:08 | Bylinka |  ● Střípky každodenních nevšedností
Bylo nebylo. BYLO! Je tomu dva týdny, kdy mé kroky zamířily do Brna za tou nejbarevnější Janičkou, jakou znám, abych u ní strávila milý a pohodový podzimní víkend :-)


Jančin kalendář nekompromisně hlásal: 3. až 6. listopadu: EVKA! :)

Prstýnek z plsti

12. listopadu 2011 v 17:17 | Bylinka |  ● Tvořivý koutek
Páteční večer, příjemná únava po dvouhodinovce volejbalu a tvořivá nálada, která mě opět přepadla. Tak by se dal shrnout v kostce včerejší večer a vy se můžete nyní podívat, jak mé tvoření tentokrát dopadlo :)

Při mé návštěvě Brna (neslyšíte o ní naposled!) jsem se zásobila barevnými plstěmi a kromě nich jsem si pořídila i "polotovar" prstýnku. A pak už stačila jehla, nit, nůžky a tavicí pistol a dílko spatřilo světlo světa :)





A tady už výsledek mého snažení :)


11.11.11, 11:11 :-)

11. listopadu 2011 v 11:11 | Bylinka |  ● Střípky každodenních nevšedností
Jedenáctého jedenáctý roku dva tisíce jedenáct, jedenáct hodin a jedenáct minut. Tenhle magický čas prostě musí být zpečetěn článkem na blogu! :)

Pojďme se tedy na malou chvíli pozastavit nad tímto jedinečným spojením jedniček. A co na tom, že už je jimi dnešní den více než přesycen :)
V jedenácti letech jsem byla žákyní páté třídy a mimo jiné jsem navštěvovala skaut, sbor, příčnou flétnu, flétnový soubor, výtvarku, začala jsem si pohrávat s drátkem, vyjela jsem poprvé bez rodičů do zahraničí (se sborem do Francie), zpívala jsem v opeře, poprvé jsem hrála volejbal, na mém vysvědčení byly odshora dolů jen a jen samé jedničky... (výčet 11 činností!)

U přijímaček na gymnázium jsem kdysi obsadila pro mě krásné 11. místo z necelých 120 uchazečů o studium :)

Dalo by se říct, že jedenáctka je v tuto chvíli poločas mého dosavadního pozemského pobytu, protože mi pomalu táhne na dvaadvacet :-)

Tohle krátké opěvování jedniček bych ráda věnovala samotné jedenáctce, která patří mezi má oblíbená čísla. Nevěřím na pohromy, které předvídají numerologové. Je to stejný den, jako každý jiný, jen s hezkým datem :)

A na závěr tohoto jedničkování bych ráda vznesla reklamaci směrem ke svatému Martinovi, který se mohl alespoň v tento neobvyklý den slitovat a zasypat nás bílou peřinkou. Alespoň 11 čísel! Píšu si černý puntík! Nebo rovnou jedenáct, tak! :-)

Zlodějka usla při kráděži!

5. listopadu 2011 v 15:15 | Bylinka |  ● Střípky každodenních nevšedností
Vítejte u prvního dílu kriminálních kuriozit! :) Určitě si pamatujete úspěšný start fotomodelské kariéry jistého elegána, o kterém jsem vás nedávno informovala. To ale ještě nikdo neměl ani tušení, co se odehrálo po skončení v zákulisí! Jistá žárlivá slečna Sofie neunesla konkurenci a demonstrativně odcizila část outfitu, který měl náš fotomodel při focení na sobě. Ze své kořisti se však neradovala příliš dlouho. Krátce po tomto přečinu byla i ukradenou ozdobou dopadena fotografem. A co víc, dotyčnou tato tajná akce tak vyčerpala, že dokonce usla na místě činu! Tomu se říká pech!



Dotyčná odmítala odcizenou věc vrátit. Nasadila taktiku vydírání a ustoupila až tehdy, kdy jí fotograf přislíbil modelkovskou fotosérii právě s touto ozdobou.


Protentokrát vyvázla s podmínkou, ale musela slíbit, že se situace nebude už nikdy opakovat.

BRNO, naplno chci si to dát! :-)

3. listopadu 2011 v 11:23 | Bylinka |  ● Střípky každodenních nevšedností

Milé Brno,

slibuju Ti, že naše první bližší setkání zblízka bude stát za to!


Nasomruju se sem až do neděle!

Půjdu se šmrncnót štatlem. Šórem, šalinou nebo trajflem.

Snad bude zoncna rumplovat.

Hodim čučku na ten slavný Špilas.

Hodíme pořádný hantec.

Možná půjdu aj kalit škopky teho vašeho Starobrna, aby nebyla šlajzna.

Splašim nějaké pořadne šuflata na zimu.

Strčím ruku do správné ďury a čapnu gulu z teho pofiderniho orloja.

Snad nebudou mít (ka)Brňáci blbé pindy.

Možná aj polapu ňáký ten poslední bronz.

A možná tež budem hókat pecky. To bude bugr!!

To bude imrvére lochec! Nabeton!!!

Vo tym žádná!