Exploze optimismu :)

23. srpna 2011 v 23:10 | Bylinka |  ● Střípky každodenních nevšedností
Důležité varování: Článek obsahuje zdraví nebezpečné množství optimismu :-)

Vždycky jsem obdivně vzhlížela k lidem, kteří byli oblíbení, měli spoustu přátel a navštěvovali jednu akci za druhou, téměř se nevyskytovali doma a nevěděli, kam a s kým dříve vyrazit. Během nějaké doby jsem se přetransformovala do mnou vysněného člověka a uvědomila jsem si to až tehdy, když se objevila stejně zasněná duše, jakou jsem byla já na začátku tohoto odstavce, a z očí do očí mi řekla, že mi tohle všechno závidí. Až tehdy mi otevřela oči a prozřela jsem, že můj sen se proměnil v realitu :-)


A když jsem teď tam, kde jsem vždycky chtěla být, uvědomila jsem si, že všechno má své pro a proti. Není snad den, kdy bych někam nevyrazila s někým z přátel - ať už na brusle, na koncert, na volejbal, do kavárny, kamkoli. Ač nerada, musím říci, že jsem z těch všech setkání a akcí propojených s každodenním brigádničením pořádně unavená a hromada mých plánů zůstává odložena na neurčito. Jaké by bylo řešení? Určitě ne škrtání přátel a rušení milých chvilek s nimi ve prospěch smazání spánkového deficitu pohybujícího se v závratných cifrách. Mým neřešitelným problémem jest naprostá nesoudnost vyšších sfér, které udělily dnu pouze čtyřiadvacet hodin!!

Chtěla bych si sobecky a taky trochu vychloubačně mezi řádky tohoto článku zachovat vzpomínku na volejbalový turnaj, kterého jsme se s kamarády účastnili tuhle sobotu. Pod palbou slunečních paprsků se nám podařilo ve velké konkurenci vybojovat nádherné druhé místo, ke kterému nám pomohla jednak obrovská dávka štěstí a jednak taky neskutečná vzájemná podpora a hecování se. Ten pocit, když porazíte tým, který se skládá z několika bývalých závodních volejbalistů, když sami jste amatéři, je vážně k nezaplacení :-)


A v neposlední řadě musím zmínit také včerejší odpust, kterého jsme se s naší nejfajnější bandou účastnili. Pouť se vším všudy. 5 holek, 5 kluků, 5 autíček na autodromu, která zažila to, co nikdy a taky 1 otrávený hlídač atrakce, kterému se nelíbila naše jízda v protisměru a úmyslné karamboly. Pekelně zamotaný let na řetízkáči. Trocha adrenalinu na mnoha lidmi obávaném kolotoči X Factor, kterou jsem si já narozdíl od svých spolujezdců náramně užila - ruce nepatří křečovitě omotané kolem držadlo, ale vysoko do vzduchu nad hlavu, to si pamatujte! :-) Pak taky kamarádem vystřelená růže pro moji maličkost a závěrečná jízda na centrifuze, kdy žaludek dostal při jízdě nazpět pořádné kapky, ale nakonec i tuhle zkoušku plné funkčnosti ustál :-) Když k tomu všemu připočtu ještě nejkrásnější ohňostroj, jaký jsem kdy viděla (co naplat, že ostatní nebyli stejného názoru), tak okupuje včerejší večer jednu z předních příček hitparády letošních prázdninových dní. A fakt, že byl pořádně obalený v blátě, je v tuhle chvíli naprosto nepodstatný! Tři hodiny spánku před vstáváním na brigádu musely stačit ;-)

Třešničkou na dortu se stala nabídka kamaráda, že mi mnou poctivě vydělané korunky na brigádě promění za fotopřístroj při své říjnové cestě do Japonska - a to za mnohem lepší zrcadlovku, než na kterou by mi můj finanční obnos vystačil v naší malé, předražené zemičce. Mé nezapomenutelné zážitky potřebují lepšího zprostředkovatele jejich nesmrtelnosti ;-)

Žiju pro své přátele a nemůžu se nabažit chvil strávených s nimi, ale tenhle kolovrátek slov už jste z mé klávesnice slyšeli nesčetně krát, tak se raději pro tentokrát loučím a doufám, že jste moji optimistickou smršť ustáli ve zdraví ... :-)
 


Anketa

Jestli jsi tady byl/a, usměj se :-)

:-)

Komentáře

1 alouette | 23. srpna 2011 v 23:44 | Reagovat

doufám, že Ti nebude vadit, když si kousek optimismu propůjčím, protože ten článek je úžasný!!! :)
je hezké být unaven z takových zážitků,jaké popisuješ... a hlavně unavovat se společně s nejlepšími přáteli je přece krásné :)

2 M. | Web | 24. srpna 2011 v 0:07 | Reagovat

Jen davej bacha, Evi, abys po tech trech hodinach spanku nebyla na brigade o prst kratsi! ;-)

3 sweet-breeze | Web | 24. srpna 2011 v 0:49 | Reagovat

jojo, autodrom! Největší bordel vždycky, teď se i poštěstilo a byla jsem s jednou partou v Německu, kde nám pustili autíčka na půl hodinu po zavíračce, takže jsme si mohli dělat co jsme chtěli - paráda! :)

4 Theresa | E-mail | Web | 24. srpna 2011 v 7:24 | Reagovat

to zní všecno naprosto skvěle, až ti to fakt závidím, protože já jsem tohle všechno měla na podzim a vyměnila jsem to za přítele, ne že bych toho litovala, ale teď jak pitomec nedokážu někdy ani vylézt z pokoje, když ho nemám u sebe :-D

5 Dreamy | Web | 24. srpna 2011 v 8:25 | Reagovat

:)) Díky moc za množství optimismu, zpříjemnění rána a vůbec - za všechno. Za to, že jsi mě vytáhla z mého radioheadovského období a dokázala mi, že se ani já nemusím schovávat, protože mám co nabídnout. :) Sice (opředená občasnou melancholií) neoplývám takovým množstvím nadšení, radosti a optimismu jako Ty, ale každý jsme přeci nějaký - a každý se v rámci možností můžeme snažit být tém nejlepším, kým můžeme být. Proto díky za to, jaká jsi! :)) Těším se na společné olomoucké chvíle protkané opravdovým přátelstvím!

P.S.: A třeba mě i zasvětíš do tajů zumby.. :D :)

6 Nikolas | E-mail | Web | 24. srpna 2011 v 11:15 | Reagovat

Docela ti závidím, Bylinko. Já tohle léto trávím věčně v (nudné) práci izolovaná od všech svých přátel. Skoro jsem ještě nebyla nikde u vody, ani na hřišti. Ale i když bych měla z tak optimistického článku puknout závistí a mít tu nejhorší depku, naopak jsi mi zase dokázala zvednout náladu. :)
Jé, Japonsko... ten se ale má :)

7 signoraa | Web | 24. srpna 2011 v 22:19 | Reagovat

Načerpala jsem z tvého článku spoustu pohody a i toho optimismu. Jen tak tiše závidím a musím konstatovat, že tuhle krásnou dobu, mám už za sebou. Krásná léta studentská, kdy mi také stačilo jen pár hodin spánku a přesto byl svět růžový. :-)

8 miriabel | Web | 25. srpna 2011 v 14:06 | Reagovat

Ten článek je úžasný :)! Optimismus z něj přímo sála. Mimochodem - jak se ti povedla ta první fotka? Je krásná.

Čas strávený s přáteli není nikdy ztracený. Navíc nás takové chvíle nabíjí energií. Ty jsi toho příkladem. :)

9 Bylinka | Web | 25. srpna 2011 v 23:56 | Reagovat

Děkuju všem za krásné komentáře! :-)

[8]: ta fotka je focená při skoku na trampolíně :-)

10 Mimbral | Web | 31. srpna 2011 v 15:48 | Reagovat

Jů a jé a jupíjájé :)
Gratuluju moc k volejbalovému úspěchu, taková věc, to se jen tak nevidí, jste borci na třetí ;)
Pouť? Páni, to já na té naší budu pracovně... naposledy, tak si to všecko užiju snad i tím jiným způsobem :)
Neskutečně milá modrá fotka! :)
A foťák? Jen tiše závidím :)
Těším se na Tebe, Bylinkooo! :) Snad brzy, BRZY! :)

11 Vysmátá | Web | 31. srpna 2011 v 20:39 | Reagovat

Tak ráda tu čtu články :) nikde žádný pesimismus- paráda :) Přeju Ti to všechno do poslední kapky ;)

12 T. | 3. září 2011 v 23:31 | Reagovat

Já jsem taková byla dřív. Byla jsem oblíbená, chodila jsem z akce na akci a často jsem nevěděla, kam dřív skočit. Pak jsem potkala někoho a několik let se můj život točil jenom kolem něj. A asi před měsícem mi došlo, jaká to byla chyba, když se na mě vykašlal a já najednou neměla nikoho, s kým bych mohla zajít ven. Trvalo to, a ještě to potrvá, než si zase ke všem najdu cestu. Ale lepší se to a doufám, že to zas jednou bude v úplné pohodě. No, poučila jsem se. Tvůj článek mi tak trochu otevřel oči. :) Měj se krásně Evi!

13 Fée | Web | 4. září 2011 v 11:09 | Reagovat

Tvoje články jsou pohlazení na duši, úsměv na tváří, zahřání u srdce. Miluju je :)
Chtěla bych být jako ty... ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.