Leden 2011

Kytičky z plsti :)

31. ledna 2011 v 15:15 | Bylinka |  ● Tvořivý koutek
Poslední dobou mě nějak často přepadá tvořivá nálada a ani tentokrát vás neochudím o vyčerpávající fotoreportáž mého snažení se:-) A taky se mi nějak zalíbilo být štědrá, a proto máte opět šanci moje výtvory získat, stačí okomentovat článek a pokud se kamarádíte se štěstěnou, bude se na vás ve schránce za týden smát jedna z kytiček. Ale nepředbíhejme!!
:-)

Nezapomenutelný koncert The Cranberries na Colours of Ostrava 2010! :)

28. ledna 2011 v 17:17 | Bylinka |  ● Potěcha pro ducha skrz ucha
Sice s půlročním zpožděním, ale přece jen bych se s vámi ráda podělila o jeden obrovský a nezapomenutelný hudební zážitek, který se mi naskytl:) Měla jsem to štěstí účastnit se (dle mého názoru nejlepšího českého festivalu!) Colours of Ostrava 2010, kde jednou z hlavních hvězd byla kapela The Cranberries.

Na začátek bych chtěla zmínit událost, která se přihodila ještě před začátkem koncertu, protože hodně ovlivnila jeho průběh a atmosféru.

Stalo se to uprostřed čtyřdenního festivalového klání, kdy první dva dny padaly teplotní rekordy a teploty se držely nad tropickou třicítkou. Ale právě tenhle extrém byl předzvěstí bouře, která se na nás valila. Ano, už během odpoledne nás pořadatelé z pódia upozorňovali na přívaly dešťů. Ale to jsme se tomu ještě smáli. Obloha bez jediného mráčku, neúnavně pařící slunce. A taky africká kapela, která do tohohle počasí více než zapadala. Jenže jen co dozněly poslední tóny tohohle energického afrického seskupení, nebe se zatáhlo a začalo hrozit tmavě zbarevnými mraky. Dav nedočkavců na koncert The Cranberries byl odsunut desítky metrů od pódia, prý z důvodu možného spadnutí konstrukce. A taky zákaz vstupu na vyvýšené tribuny.
:-)

Chodí štěstí dokola. Kam si sedne? Na vola.

26. ledna 2011 v 15:43 | Bylinka |  ● Střípky každodenních nevšedností
Nemůžu uvěřit svému štěstí! Netuším, proč se mu u mě tak zalíbilo! Nijak mu nenadbíhám, nemá u mě zrovna posvícení. A pak, že štěstí přeje připraveným, to sotva! No ikdyž - výjimka potvrzuje pravidlo, to je taky pravda!! :-)


O co jde? Nějakou všemi silami světa nevysvětlitelnou náhodou se mi zadařilo v první půlce vůbec nejtěžší zkoušky mojeho historicky prvního zkouškového v životě. O to větší je to paranormální jev, protože jak se vás budu snažit v následujících chvílích přesvědčit (a vy mi to milerádi uvěříte) - rovnice přímé úměrnosti příprava=výsledek byla v tomto případě nevědecky zpochybněna.

Pokud jste měli to štěstí přečíst si nedávný článek o té líné holce, která ve dvě ráno místo učení se fonetiky lepila na kolejích na všechny dveře pátého patra vtipy o Chucku Norrisovi a učila se v intervalu od třetí do páté hodiny ranní, chápete moje překvapení. Jen blázen by na mě sázel, ale ONO TO PROSTĚ VYŠLO!!! :)

"I am writing to inform you that you passed. Congratulations."

:-)

fotka dokumentující moji "píli" při učení se na kolejích na danou zkoušku :D

O to trapněji mi bylo, když jsem se dozvěděla pro mě lichotivý verdikt, avšak pro naprostou většinu spolužáků, kteří narozdíl ode mě učení nepodcenili, byl bohužel opačný:( S úspěchem jsem nepočítala. V jednu chvíli jsem si dokonce PŘÁLA dělat retake /ˌriːˈteɪk/, neboli řitejk, jak opravnému testu lidově nadáváme:) Prostě jsem si to nezasloužila a moje paličatá hlavinka touží po těch vědomostech, které v hlavě u zkoušky neměla. No, nechci, aby můj proslov vyzněl jako falešně skromné cukrbliky, takže radši se vrhnu na přípravu na druhou polovinu zkoušky, ústní, která mě čeká příští týden a pokud i u té uspěju, otevře se přede mnou brána téměř dvoutýdenních vysokoškolských prázdnin:)

A VÍTE VY CO? BEZTAK TO NĚJAK ZAŘÍDIL TEN ČAK !!! :-)

:)
P.S.: Stále ještě se můžete účastnit soutěže o mnou udrátkovanou rybičku TADY:)

Jak udrátkovat rybičku & SOUTĚŽ o ni !!

24. ledna 2011 v 9:17 | Bylinka |  ● Tvořivý koutek
Zkouškové se už chýlí ke konci a hlava mi nebere tak, jak by měla, a proto jsem si dopřála menší oddych a relax. Mnozí z vás, kteří můj blog navštěvujete pravidelně, víte, že mým obrovským koníčkem je drátkování:)

Rozhodla jsem se pro vás tedy připravit podrobný obrázkový návod, jak si udrátkovat rybičku:) Je to milý dárek pro kohokoli a rozhodně potěší, to už mám mnohonásobně vyzkoušeno:) A hlavně - je to snadné!

A jako malé překvapení jsem si pro jednoho z vás připravila odměnu v podobě udrátkované rybičky - "fotomodelky" :-) Stačí se prokousat ke konci článku a dozvíte se, jak málo stačí k tomu, abyste ji mohli vyhrát! :-)
:-)

Muzikál Děti ráje :-)

22. ledna 2011 v 18:38 | Bylinka |  ● Potěcha pro ducha skrz ucha
Čus bus autobus! Rozhodla jsem se vám naordinovat recept na získání hektolitrů optimismu, je to ověřená metoda a z 99% účinná! Pro začátek si můžete ke čtení pustit tuhletu hudební kulisu, která vás naladí do té správné nálady článku:


Na začátku listopadu jsem podnikla se ségrou výlet do Prahy s jedním hlavním cílem - navštívit muzikál Děti ráje! Těšila jsem se na něj už skoro rok! Navnadily mě jednak příznivé ohlasy, kterými se internet jen hemží, ale také fakt, že v muzikálu hraje jednu z hlavních rolí kamarádka, se kterou jsem na základce zpívala ve sboru! Byla jsem na ni zvědavá:-) A tak jsem to lišácky vyřešila. Koupila jsem ségře k narozeninám lístek (a když už, rovnou ta nejlepší místa!) a před necelými třemi měsíci jsme konečně vyrazily! :):-)
Určitě jste o tomhle muzikálu už hodně slyšeli. Je prezentován jako "první český hitmuzikál" sestavený z nejznámějších písní Michala Davida. Premiéru měl už v listopadu 2009 a od té doby je téměř každé představení vyprodáno! Dodala bych, že se spolu se vznikem muzikálu objevila i tzv. "dětirájovská závislost či epidemie", protože jsem všude okolo slyšela, že ten, kdo muzikál zhlédl, většinou u jedné jediné návštěvy Goja music hall nezůstal. A dokonce se prý našla spousta nadšenců, kteří navštívená představení mohou počítat v desítkách! To mi přišlo šílené, ale rozhodla jsem se tohle tvrzení vyzkoušet v praxi:)

:-)

PROTŘEPAT - NEMÍCHAT!

19. ledna 2011 v 23:59 | Bylinka |  ● Téma týdne
Milovaná i nenáviděná. Opěvovaná i zatracovaná. Libozvučná i skřípavá. Vyhledávaná i obávaná. Snadná i nevyzpytatelná. Obrozená i utlačovaná. A v neposlední řadě taky plná nás, Čechů, tolik oblíbených - dvojsmyslů!

Smícháním všech výše zmíněných ingrediencí podle náležitých pokynů dohromady vzniká pestrobarevný koktejl uváděný v odborné literatuře nejčastěji pod názvem ČEŠTINA®. Je považována za český národní nápoj, avšak musíme s politováním konstatovat, že mezi samotnými vlastenci se v poslední době téměř nadzvukovou rychlostí šíří její nelegální padělek doprovázený zákeřnou virovou nákazou, tzv. CzsHťYnA!. Její dopady jsou v současné době předmětem studií mnoha významných institucí a již nyní je jisté, že nabývají katastrofických hodnot.

Známo je nepřeberné množství variant a obměn této delikatesy. Každý kuchař má svou vlastní originální recepturu. Podle nejaktuálnějších výzkumů je k dnešnímu dni na území České republiky registrováno celkem 10 526 685 kuchařů vlastnících autorská práva a licenci na produkci tohoto vyhledávaného nápoje. Licence se dědí z rodičů na potomky a je veřejným tajemstvím, že některé původní rukopisy byly během posledního desetiletí znehodnoceny a výsledné produkty tudíž postrádají vlastnosti, které jsou více než žádoucí. Toto poškození je ve většině případů nevratné.

Proto apeluji na vás všechny, kdo každý ve svém trezoru onen recept ukrýváte, abyste dbali zvýšené opatrnosti a ostražitosti v jeho aplikování. Zákeřný virus si nebere servítky a ničí, co se dá. Nenechme si tohle naše národní dědictví ukrást. Podle nepotvrzených studií prospívá přirozené obranyschopnosti receptů přidání vaší vlastní individuální ingredience. Účinek následně nabyté nesmrtelnosti receptu je v současné době ověřován v předních českých vědeckých laboratořích.

Pro asociaci češtinářských kuchtíků nadatlovala Bylinka,
studentka 1.ročníku královské české kuchařské aliance Olomoucké univerzity.
:)

Aktualizace: Tenhle článek byl zařazen mezi doporučené nejzajímavější články věnované tématu týdne Český jazyk :-) DĚKUJU!!

Dvojí oči a červotoči

17. ledna 2011 v 15:25 | Bylinka
Poslední dobou se přede mnou čím dál častěji rozprostírají situace nutící mě k zamyšlení. Vždycky svoje chování něčím obhájím a stojím si za svým, ale hned nato ve mně začne hlodat červíček pochybností a pokaždé si snažím danou chvíli v hlavě přehrát z pohledu toho druhého či těch druhých. Za tuhle vlastnost bych si nejradši nafackovala, protože plně zaměstnává moji hlavu, a to většinou v ty nejnevhodnější možné chvíle, na druhou stranu určitě není na škodu. Nicméně, z 99% si stojím i po zretngenování situace cizíma očima za svým a ničeho nelituju. Což je milé zjištění:)

:-)

Malinko jiné je to tehdy, když se naopak od kohokoli dozvídám pohled na nějakou věc, která se podle jeho slov stala do posledního puntíku takhle či onak. Mojí další vlastností je totiž zvídavost a dychtivost po podání informace opačnou stranou. Ráda sama vyvozuju závěry, kterým věřím. Což je někdy i na škodu, protože to u lidí vzbuzuje nelibost a pocit, že nejsou pro mě dostatečně věrohodní. Opak je ale často pravdou:)

Myslím, že tyhle dvojí oči jsou jedině ku prospěchu, protože i přátelé často danou informaci zkreslí tak, aby vyzněla v jejich prospěch. Proto jsem taky zastánkyní upřímnosti a uznání svých vlastních chyb. A že já jsem jich už nadělala! Kdo stojí o omluvu či upřímnost a nepřestává uraženě komunikovat, má ji mít:)

Hand-made = heart-made ♥

16. ledna 2011 v 14:07 | Bylinka |  ● Tvořivý koutek
Vždycky jsem byla zastánkyní toho názoru, že vlastnoručně vyrobené dárky potěší nejvíc:) Sama se snažím tuhle pravdu plnit, a tak se mi letos nakonec moc hodilo, že jsem byla před Vánocemi totálně švorc. A tohle všechno z toho vzniklo:) Aneb dárek pro rodiče, "kolekce" vlastnoručně udrátkovaných vánočních baněk :-)

:-)

Chuck Norris rozbrečel cibuli! :)

11. ledna 2011 v 19:09 | Bylinka |  ● Střípky každodenních nevšedností
Mám takový dojem, že mi mé předsevzetí vyřčené v předchozím článku až tak nevychází. Učení se na mě hrne ze všech možných stran, ale já tak obratně manévruju, že mu zatím s přehledem unikám :-) Co naplat, že z mého účtu na univerzitním portálu se na mě usmívá již 18, slovy osmnáct (!) splněných kreditů. Tak nějak se mě zhostil pocit zadostiučinění a s ním nabytá lenost. V následujících několika minutách se vám budu snažit dokázat své tvrzení v praxi.

Učebnicový příklad: Neděle večer. V pondělí ráno zkouška. Po náročném víkendu, kdy jsem se skript ani nedotkla, se snažím na poslední chvíli dohonit, co se dá. Moje líné já se mě začíná zmocňovat a odepíše si zkoušku. To druhé já, kterému zbyla ještě špetka ctižádosti, si ji znovu zapíše. A takhle se handrkují až do čtyř do rána. Zvítězilo první zmíněné. Nechtělo riskovat, že by pan profesor dal na test jiné otázky, než předchozí skupině, protože ty se nenaučilo. A dobře udělalo! Byly totiž naprosto rozdílné...
Mělo víc štěstí, než rozumu! :)

A o den později se scénář v mnohém lišil, a přitom zapadal do stejné škatulky, jako ten předchozí. Děj se odehrává od páté hodiny večerní do páté hodiny ranní. To takhle přijde slečnu Bylinkovou navštívit na pokoj kolejí spřízněná a stejným osudem poznamenaná spolužačka s původním záměrem UČIT SE SPOLEČNĚ. Hodiny ubíhají a děvčata si pouští všemožné hudební třešničky na /Jůtjůb/, /Strýmu/ a když jsou uprostřed sledování zákeřňáckých videjí, dostanou chuť taky provést nějaký ten šprým. A jelikož areál kolejí nenabízí tolik možností v mezích nočního klidu, musely se spokojit s málem a...

... tak ráno čekalo na obyvatele pátého patra překvapení v podobě lístečků s vtípky o nesmrtelném /Čakovi/ na každých dveřích:-) Nutno dodat, že jejich rozmisťování bylo velmi akční, neb nás stopovala místní kolejbába (nemyšleno hanlivě, tenhle výraz se mi prostě líbí!) a musela svoji minutku obchůzek jako naschvál sesynchronizovat s naší noční výpravou! Tak jen doufáme, že tohle naše večerní či časně ranní šprýmaření ráno aspoň někoho pobavilo:-)

:-)

Nezbývá, než dodat, že učení jsme se ani tak nevyhly a věnovaly jsme mu dvě hodiny našeho drahocenného času, a to konkrétně mezi třetí až pátou hodinou ranní. Nicméně - spánek by byl lepší varianta, poučení pro příště:) Bojovaly jsme statečně a ani jsme nakonec nepotřebovaly použít sirky mezi víčka, abychom udržely oči otevřené:) A jak že jsme dopadly? Kdo ví? My zatím nevíme:) Nač si dělat v tuto chvíli starosti, nejdříve musíme dohnat spánkový deficit a já jdu na něm za pár chvil zapracovat :)
:)

... a s tím, co přijde, mám chuť se rvát! :)

6. ledna 2011 v 13:40 | Bylinka |  ● Střípky každodenních nevšedností
Chtěla bych být poctivá a svědomitá studentka. Přesně taková, za jakou mě všichni, kteří mě neznají blíže, považují. Už dávno vím, že nemá cenu jim vyvracet jejich nepravdy, nenechají si je vymluvit ani za nic! Správná definice mojeho učebního procesu by se dala vystihnout jedinou větou: Vynikám v nicnedělání a flákání se:)

Chtěla bych, aby jednou z mých silných stránek byl i učing a šprting. Chtěla bych zvládnout zkouškové levou zadní bez stresování se a dohánění učiva ve tři ráno v den zkoušky, jako tomu je doposud:-) Jakožto starší osobu mě to začíná dosti zmáhat:)

A když už nic nepomůže, možná by stačilo někde sehnat recept na chytrou kaši a pořádně se jí přejíst. Tak moc, abych nebyla schopná natáhnout ruku k notebooku a kliknout na to prokleté políčko Přihlásit. Určitě nemusím zmiňovat konkrétně onu ďábelskou stránku, které se moje předchozí tvrzení týká, všichni víme. 

Takže se pomalu prokousáváme k pointě tohoto nesmyslného článku, který slouží jen jako další zástěrka, jak oddálit otevření té strašidelné bichle, která se na mě hrozivě šklebí ze stolu přede mnou. Tato má výpověď nechť je předsevzetím a závazkem, že se nedám a nějaké zkoušky si na mě jen tak nepřijdou!! Všechny je přeperu a propluju do dalšího semestru s čistým štítem!!

Tak, a teď už se vážně nemám na co vymluvit, jde se na věc!! :-)

Kterak nám Měsíc ukousnul kousek Slunce aneb Úsměv na obloze:)

4. ledna 2011 v 10:28 | Bylinka |  ● Střípky každodenních nevšedností
Miluju pomíjivé chvíle, pouhé imprese, které se stereotypně neopakují až omrzí. Miluju ty chvilky, kdy je všechno jinak a člověk se na chvilku zastaví, zpozorní a vnímá jindy běžné okamžiky odlišně. Jako třeba dnes ráno, kdy se nad naší částí republiky smilovalo počasí a dovolilo nám spatřit nenasytný Měsíc krmící se Sluncem:-) Avšak jasné počasí neznamenalo samozřejmost. Museli jsme se vyšplhat na půdu našeho domku a jen tak tak na nás za komínem vykukovalo na první pohled to staré známé Slunce. Ale stačilo si nasadit tatínkovu svářečskou kuklu a rázem se skrz vaše oči Slunce usmívalo. Nádherná podívaná, opravdu!!
:-)
Snažili jsme se tuhle neokoukanou krásu zvěčnit, ale náš prostý fotopřístroj se dosti bránil a neuměl vymyslet použitelný režim. A tak jsme zkoušeli naaranžovat mezi něj a zatmění Slunce svářečské sklíčko a jak to dopadlo, vidíte na fotce. Je tam úsměv, a dokonce trojnásobný! :) A my jsme se usmívali zpátky na oblohu čtyři! :)

Sama jsem byla svědkem i úplného zatmění v roce 1999, pokud se nepletu v datu. Tenkrát to byla ještě krásnější podívaná, ale jako malá jsem si neuvědomovala, čím to je a proč to tak je, a dokonce si pamatuju, že jsem se ho i bála:-)

Nezbývá než popřát spoustu úsměvů nejen na nebi a pokud vám nebylo počasí tak nakloněno, jako nám, nesmutněte, prý má být někdy kolem roku 2135 další úplné zatmění! A jestli je pravda, že smích prodlužuje život, třeba se toho dožijem:-) A když ne, v roce 2015 nastane další aspoň částečné:)