Milý Ježíšku,

17. prosince 2010 v 1:33 | Bylinka |  ● Téma týdne
vždycky jsem bývala náročné děvčátko, které si přálo pod stromečkem najít minimálně polovinu hračkářství. Rok co rok jsem ti psávala, čím bys mě nejvíce potěšil pod vánočním stromečkem a častokrát jsi má přání vyslyšel.

Jak magickým rituálem pro mě bylo pokládání nebeského psaníčka na okenní parapet spolu s kostkou cukru, která sloužila možná jen jako těžítko, aby dopis neulétl, nebo jsi taky možná mohl v téhle tradici rozpoznat první stádium úplatkářství:)

Vzpomínám se slzami zlosti v očích na ten den, kdy došla moje o rok starší sestra ze školy a nešlo si nevšimnout její zakaboněné tváře. Tenkrát jí spolužáci vzali špetku dětských ideálů a uvedli ji v realitu, že Ježíšek neexistuje. A byla to dvojnásobná tragédie. Nechtěla si tuhle křivdu nechat sama pro sebe, a tak i mně se sveřila s jejími novými poznatky. A rázem v místnosti stály zamračené obličejíky dva.

Ani tohle však neodradilo malinkou dívenku upustit od každoročního písmenkového zvyku. Z děvčátka se stala slečna a na žádost rodičů pokračovala v téhle milé tradici. Když o tom teď tak uvažuju, nebyl to špatný nápad. Byla to asi nejnenásilnější forma, jak ze mě vyloudit, co bych ráda:)

Taky jsem se ti chtěla omluvit. Jak víš - častokrát jsem šeptávala svá přání tvému zvonečku, kterým jsi oznamoval svoji připravenou štědrovečerní nadílku. Ano, tohleto děvčátko ti asi opravdu nedávalo spát, když i uprostřed léta tajně zvonívalo svá přání do nebe:)

Letos jsem ti dopis nenapsala. A nedovedu s jistotou říct, zda loni či předloni tomu bylo jinak. Opravdu nevím, kdy se naše tradice rozplynula. Stalo se ze mě oficiálně dospělé dítě a mnohé se změnilo.

Vždycky jsem měla díky utřizeným přáním na papíře alespoň malinkou představu o tom, co bys mi mohl naježit. Ale letos? Letos neočekávám nic. Doufám, že moje předchozí slova nevyzněla jako rezignace Vánoc. Naopak. Letošní Vánoce pro mě skrývají obrovské kouzlo překvapení a nevědomosti. Netuším, co by si na mě mohli jednotliví Ježíškové nachystat. Možná ani nemám žádná vánoční přání. Nebo ne ta hmatatelná. Rozebírat je? Není nač, klišé.

Těším se na vánoční den, kdy spousta přátel nedodrží svá předsevzetí, že opět nezapomenou na můj svátek:) Baví mě ty milé omluvy a nemám je nikomu za zlé, vánoční rozčarování je plně omlouvá. A věděli jste, že dopoledne slaví Adam a Eva až po obědě? Že ne? Naši mi to vždycky rádi tvrdili.

Jak ráda si opět tradičně pustím video, které oslaví svoji šestnáctou reprízu. Ano, kdo z mého okolí by ho neznal! Čtyřletý bumbrlíček barvitě líčí na kameru, jak viděl Ježíška, který skočil oknem dovnitř. Plížil se za ním, sledoval ho, jak zdobil stromeček... Krásná vzpomínka:)

Ježíšku, přijď i letos. I když nepíšu na papír. Doba pokročila, kdo by kdy řekl, že dopisy k tobě poputují elektronickou cestou? Trefíš k nám i tak? Uvidíme...
:)


Aktualizace: Tenhle článek byl zařazen mezi tipy na zajímavé články napsané na téma Co si přeji k Vánocům :-) DĚKUJU!!
 


Anketa

Jestli jsi tady byl/a, usměj se :-)

:-)

Komentáře

1 Tiggy | Web | 17. prosince 2010 v 7:30 | Reagovat

Pěkné :).Akorát jsem nepochopila pointu toho, že Adam slaví svátek dopoledne a Eva odpoledne-teda jestli to nějakou mělo.

2 jws | Web | 17. prosince 2010 v 9:14 | Reagovat

Moc hezké :-)  :-)

3 Theresa | Web | 17. prosince 2010 v 13:54 | Reagovat

jéééé, to mě úplně dostalo do té dětské představy o Vánocích.. Pamatuju, že asi už v deeseti letech jsme s bráchou přestali psát dopisy za okna.

4 Aates | Web | 17. prosince 2010 v 21:43 | Reagovat

Jen tak si čtu nějaký článek na nějakém blogu, už ani nevím na jakém, jelikož pravidelně čtu jen blog mé kamarádky a jen jsem zabrousila do jejích oblíbených... A pak jsem uviděla komentář od někoho jménem Bylinka. Napadlo mě, opravdu je to TA Bylinka? Ta, jejíž články jsem nesmírně ráda četla v době mého blogového působení, které jsem asi před víc jak rokem ukončila (a nyní obnovila :D). Ta Bylinka, která píše tak neuvěřitelným nepopsatelně krásným stylem? Ta Bylinka, která přestala blogovat? Zvědavě jsem se klikla na odkaz a byla jsi to ty! Páni! Vůbec jsem netušila, že se vrátíš, že na tvůj blog narazím. Dobře jsi udělala, píšeš jedinečné články (kéž bych byla taková pistalka jako ty :).
Čím bych začala komentovat tvůj článek? Jak jsem to dělala i dříve, opět bych Ti chtěla pochválit, jak jsi ho napsala, je nádherný. Nevím, co k němu dodat, snad jen to, že já píši "dopis" rodičům stále :)

5 Skeeve | E-mail | Web | 18. prosince 2010 v 2:12 | Reagovat

Krásné... Opět jedna z Tvých optimistických věcí, která mne na chvíli odtrhla od smutné nálady, mého každodenního stavu. Na chvíli jsem se u Tebe zastavil, usmál se... Avšak... Rád bych Ti opět pro jednou zanechal i svůj dík, který Ti jistě patří.
Děkuji Ti tedy... ;-)

6 Lirael | Web | 20. prosince 2010 v 16:06 | Reagovat

Taky Eva a dodnes mi tvrdí, že svátek mám až po obědě. :D Mít svátek na Štedrej den je nefér.

7 Gabriella | Web | 20. prosince 2010 v 19:35 | Reagovat

Jak jsme se azčetla tak se mi uplně vybavilo jak jsme dávala za okono dopis já.. a taky už si nějak nepamatujuu,kdy jsme s tím přestala...

8 Dreamy | Web | 20. prosince 2010 v 20:31 | Reagovat

Krásný článek, Evi! :) Vrátil mě do děvčátkovských let, kdy jsem rozmařile toužila po celé hračkárně, a nakonec jsem si s těmi hračkami stejně příliš nehrála...

Letos také žádná hmotná přání nemám, opravdu. Možná je to tím, že by mi stačilo, kdybych prožila sváteční dny v klidu a v pohodě, kdybych si konečně našla čas také na sebe a své blízké a věnovala se jim a svým zálibám, což jsem poslední dobou jaksi opomíjela.

Myslím si, že letošní Štědrý den mě dost dojme. Jednak proto, že jsem si ještě před pár dny vůbec neuvědomovala, že se nějaké Vánoce blíží, a pak také proto, že bude celá naše rodina pohromadě, což je v poslední době nevídaný jev. A za třetí mám pocit, že se ani nestačím nadechnout a Vánoce budou za námi, takže se snažím tak nějak zpomalit a opravdu se věnovat jen příjemným záležitostem (např.: za dnešek mohu jmenovat báječné odreagování se v běžkařské stopě :))

9 Lenča | E-mail | Web | 21. prosince 2010 v 22:03 | Reagovat

To je tak krásný článek :) A pravdivý.. Vážně se mi moc líbí (:

10 Ivuška | Web | 21. prosince 2010 v 22:18 | Reagovat

Evičko, tak já Ti přeju, aby jsi pod stromečkem našla neočekávané, ale o to víc bombastické materiální dárečky a ve svém životě aby jsi počínaje Vánocemi našla spoustu těch dárečků nehmatatelných a to v podobě štěstí, lásky a splněných snů. ;) Ty jsi z těch, co si to skutečně zaslouží.

F. jsem nenapsala, ale věřím tomu, že se v tomto kouzelném období odhodlám ;)

11 M. | Web | 24. prosince 2010 v 17:02 | Reagovat

Takze ze vseho nejdrive hodne stesti a zdravi k svatku a hned potom stastne Vanoce :-)

12 _HorseSss_ | Web | 26. prosince 2010 v 9:32 | Reagovat

krásně napsané :)

13 Tamík, Tamča | Web | 29. prosince 2010 v 15:06 | Reagovat

K-R-Á-S-A-jsi opravdová blogerka!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.