Evička logopedička? :-)

24. června 2010 v 15:34 | Bylinka :) |  ● Střípky každodenních nevšedností
Neskutečně moc štěstí. Naprostá euforie. Štěstí. Pýcha. Zadostiučinění. Úleva, oddych.
Moje pocity za uplynulých čtyřiadvacet hodin.

DOSTALA JSEM SE NA VÝŠKU!!!

:)


Na tu, o které jsem nejvíc pochybovala. Které jsem nejméně věřila. Kterou jsem chtěla po první části přijímaček vzdát a na druhou část se vůbec nedostavit. A ono to vyšlo!

Ale hezky od začátku. Když jsem si v únoru podávala přihlášky na výšky, absolutně jsem netušila, kam se mám hlásit. Takže moje vybírání škol bylo lehce zbrklé a na poslední chvíli. Tak tedy - Angličtina-tlumočení a překlad, Žurnalistika, Učitelství Aj a Čj a Logopedie. Právě poslední zmíněná byla mým nejzbrklejším a nejnerozmyšlenějším krokem. Chtěla jsem zkusit speciální pedagogiku, ale nakonec jsem na to nesebrala odvahu a logopedie mi přišla dosti blízká. Poslala jsem přihlášky a krátce na to svého výběru litovala.

To když jsem si přečetla pečlivě požadavky k přijímačkám. Docela mě odradila i jedna spolužačka, která si na logopedii rovněž podala přihlášku, ale narozdíl ode mě si za ní stála a dělala maximum pro to, aby ji přijali.

Když jsem pak nastoupila k přijímačkám a dala se do řeči s holkama, které stály opodál, připadala jsem si jako největší trumbelín. Všechny líčily, jak je logopedie jejich obrovským snem a že nikam jinam nechtějí. A když přišla řada na mé zdůvodnění podání si přihlášky právě sem, pípla jsem, že bych mnohem radši na pajdák, že netuším, co tam dělám. Koukaly na mě dost nechápavě :D

Všechny holky byly vystresované z pohovoru. Já jediná ne. Možná proto, že mi o tenhle obor až tak nešlo a měla jsem zaječí úmysly, protože jsem pokládala zbytečné plýtvat časem zkoušejících. Ale nevzdala jsem to. Když jsem prezentovala pár minut předem přečtený odborný text o logopedii a následně moje vědomosti a zkušenosti v tomhle oboru, nejraději bych zmizela. Měla jsem z pohovoru hrozné pocity, a to nemluvím o tom, že jak jsem dychtivě vstávala, abych co nejrychleji zmizela z místnosti, málem jsem převrhla stoleček od zkoušející:-)

Podtrženo sečteno, katastrofa! Dovedete si představit ten šok, když jsem včera zjistila, že jsem PŘIJATÁ?? Ze 199 uchazečů přijali pouhých 16. Fajn, říkala jsem si, 16. místo je nadlidský výkon v takové konkurenci... ALE! Dnes na internetu přibyla další informace - já jsem se ocitla na 2. místě!! A nutno dodat, že z pohovoru jsem si odnesla 50 bodů z 50ti možných:)

Už chápete moje pocity? :-) A ať jsem se unáhlila jak jsem chtěla, až po přijetí jsem si uvědomila, kam že mě to přijali a jak krásný je to obor, troufám s iříct, že čím dál důležitější a vyhledávanější. A  i když stále ještě čekám na rozhodnutí o přijetí/nepřijetí na pajdák, logopedie je vážným kandidátem na moji budoucnost, ač to tak na začátku mojí přijímačkové cesty ani zdaleka nevypadalo.

Přijde mi hloupé promarnit takovou obrovskou šanci, když už jsem měla to štěstí být mezi hrstkou šťastných. Co myslíte? :)
 


Anketa

Jestli jsi tady byl/a, usměj se :-)

:-)

Komentáře

1 Halfdann | Web | 24. června 2010 v 16:14 | Reagovat

Jeee tak to gratuluju :).co je vic nez sikovna?.tak to si :). a 2ha..no vyborny. PERFEKTNi :) mam radost aj za tebe :)

2 Kristýna B. | Web | 24. června 2010 v 18:07 | Reagovat

Tyjo, tak to je fakt skvělý! :-) Mít takovýhle překvápko musí být super :D

3 Dreamy | Web | 24. června 2010 v 18:27 | Reagovat

Ještě jednou Ti moc gratuluji, Evi! :) Vím, jak moc sis přála uspět v přijímacím řízení na logopedii. A i kdyby Tě přijala ještě na pajdák, jako že Tě přijmou, tak přeci bys měla jít za svým snem - a to studiem logopedie, se kterou jsi zprvu ani nepočítala :) Mám to podobné - mohla bych se vydat tou jednodušší cestou a jít na výšku do Hradce Králové. Ale ne. Půjdu do OLomouce, když jsem tam tolik chtěla, když jsem ani nedoufala. Nám oběma se splnil sen :) Vyšlo to! :) A já se už nyní těším na Olomouc, na Tebe. Sice mi ještě pořád nedochází, že budu mít možnost poznat tak báječného člověka jako jsi Ty, ale o to více se nemůžu dočkat ;)

4 Aleee | Web | 24. června 2010 v 19:55 | Reagovat

Tak to moc gratuluji! A znovu říkám, Olomouc jako taková je krásná, ideální na studium ;-)

5 anyzrzi | E-mail | Web | 24. června 2010 v 22:45 | Reagovat

ježiš to je úžasný!Gratuluji k přijetí a ještě k tomu 2.místo ..... :-) máš můj obdiv .

6 Charlie | Web | 25. června 2010 v 15:43 | Reagovat

Nepochybovala som :) Ešte som nečítala, že by sa ti niečo nepodarilo. Až to štve :) Ale nie, gratulujem :)

7 Minka | Web | 25. června 2010 v 18:35 | Reagovat

gratuluju a že ses dostala v takovédle konkurenci to gratuluju 2* :-)  :-)

8 miriabel | Web | 26. června 2010 v 17:09 | Reagovat

gratuluju, hrozně moc. taky jsem zažila podobně euforickou radost, když mě přijali na vš, na kterou jsem postupem času úplně zapomněla a měla ji jen jako "náhradu", stejně to potěší:-)

9 cocotier | Web | 22. července 2010 v 20:32 | Reagovat

Gratuluji!!!
Jsem už rok na škole v Olmu. Tím článkem jsi mi úplně připomněla můj pohovor po testu:-D. Naprosto stejné pocity, akorát jsem se nikdy nedozvěděla, která jsem byla v pořadí. Studuju tam jazyky, no a při pohovoru se mě ptali na základní věci - měla jsem před sebou mapu a nebyla jsem schopna ukázat na mapě, kde co leží... pak nám tam dávali obrázky měst a my měli tipovat, co to jsou za města...trefila jsem jen Bruggy:-D Odcházela jsem s pocitem hrůzy, ve vlaku jsem byla na vyvrácení a taky jsem přijetí nechápala:-D

10 Aates | 17. prosince 2010 v 21:48 | Reagovat

Gratuluju, i když se zpožděním. Ten pocit, zvládnout něco, o čem člověk nejvíc pochyboval, musí být opravdu nádherný.
Ono možná skoro vždy, když má člověk hrozné pocity ze zkoušky, věští to něco dobrého ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.