Listopad 2008

První jízdy (:

29. listopadu 2008 v 23:28 | Bylinka :) |  ● Střípky každodenních nevšedností
Pominu řeči o tom, jak jsem se těsně před jízdami málem nervově zhroutila, a půjdu rovnou k věci :)
Starší sympatický instruktor mě nejprve zavezl na nedaleké cvičiště parkoviště náklaďáků, kde mě dosti podrobně seznámil s jednotlivými částmi auta nezbytnými pro řízení. Ale doopravdy se začalo něco dít, když mě vyzval k výměně našich míst a navedl mě svými pokyny k tomu, aby se auto pohnulo z místa.

Ze začátku to šlo velmi kostrbatě, ale po chvilce jsem se na stometrovém plácku střídavě rozjížděla a zastavovala, couvala jsem, a vrcholem mojí řidičské premiéry bylo nekonečné osmičkování s používáním blinkrů a nahlížením do bočních zrcátek, ve kterých už stejně nic nebylo vidět, jak se během pár okamžiků setmělo. Jediným zákeřným zpestřením byla změna směru.

Při tom všem jsme ještě stihli i konverzovat. Hned jsem si mu postěžovala, jaký mám z řízení strach a že to se mnou nebude mít lehké... Ale uklidnil mě slovy, že mi to jde moc hezky. A taky dodal, že si myslí, že mám řidičské nadání a že si troufá odhadnout, že bych mohla narozdíl od sestry, která měla dvakrát smůlu udělat řidičák hned napoprvé.

Tahle slova potěšila, ale neberu je nijak vážně, po prvních jízdách je podle mě moc předčasné něco takového říkat :) Ale dodalo mi to odvahu a sebevědomí, a dokonce se na další ježdění, které mě čeká hned příští týden, moc těším! Tentokrát už ale vyjedu do terénu - naštěstí ne přímo do víru městské dopravy, nejprve vyzkouším své řidičské (ne)umění za městem, kde není až takový provoz ;)

Boulování a další příznaky hypochondrie

19. listopadu 2008 v 19:13 | Bylinka :) |  ● Střípky každodenních nevšedností
Musím se vypovídat ze své hypochondrie. Postěžovat si na doktory a na své prapodivné nepevné zdraví a příznaky všech možných i nemožných chorob.

Moje diagnóza by mohla znít "Poamerická psychohypochondrie". Všecky moje zdravotní komplikace svádím jen a jen na Ameriku, konkrétně na americké stravování, které mi v první řadě rozhodilo totálně metabolismus. Dva týdny po návratu z těchto krajů jsem se necítila dvakrát dobře po snězení čehokoliv. O hromadném vypadávání vlasů ani nemluvě! Pokud to půjde se stejnou intenzitou takhle nadále, do Vánoc budu plešatá!! :)

A druhou (vůbec ne méně podtatnou částí) mého marodění je boulování. Co si pod tímto pojmem představit? - Je normální, aby se člověku zničehonic na nějaké části těla udělala obrovská bolavá boule? No dobrá, mně se to stalo zatím "jenom" dvakrát. Prvním zasaženým místem bylo čelo, a to asi před 3 týdny. Prostě jsem se jednou ráno probudila s nateklým čelem, kořenem nosu a zapadlýma krysíma očkama. Krasavice na první pohled :) Proto jsem ihned navštívila kožní lékařku, která mi nasadila antibiotika a jakousi mast prapodivné barvy, vzhledu a ještě odpudivější vůně. Plus bonus obrovskou náplast přes celé čelo. Jako debílek, no fakt. Tři čtyři dny, než se vše dalo zase do pořádku, jsem se tohoto zkrášlovacího doplňku nezbavila.

Druhá boule mě přepadla před pár dny. Tentokrát si vyrostla v zadní části hlavy, pod vlasy. Nemůžu ležet, opřít se, zaklonit hlavu. Ta bolest! Při dnešní návštěvě praktické doktorky kvůli potvrzení mého zdraví pro řidičské oprávnění jsem využila situace a pozeptala se, zda-li je moje boule normální. Doktorka po důkladném prozkoumání postiženého místa prohlásila, že bude stačit obyčejná dezinfekce. S doporučením, že ji má důkladně ozkoušenou na svém psovi. Faaajn, tak to jsem klidná :)

To by stačilo, vedlejší příznaky nejsou až tak podstatné. Doufám, že jste si mě zprotivili minimálně tak, jako ti, kterým si stěžuju denodenně ve škole, doma... Jestli má slova vyzněla pesimisticky, nebyla tak myšlena. Naopak, tomuhle všemu se směju a ráda svůj prapodivný zdravotní stav rozebírám :)

Chtěla jsem Vám tu vložit jednu hezkou písničku, ale immem.com hlásí chybu, tak máte smůlu :)

Washington 3. část

12. listopadu 2008 v 17:55 | Bylinka :) |  ● Za neznámými krásami
Po kratší americké odmlce se vracím s posledním dílem zaměřeným na Washington :)

We Washingtonu narozdíl od ostatních amerických vělkoměst nenajdete mrakodrapy. Proč? Je zakázáno, aby byla nějaká budova na území města vyšší než budova Capitolu. Už tím je Washington neodolatelný. Vůbec se v něm necítíte jako ve velkoměstě. Všude je samá zeleň, nízké sympatické domečky, čisté metro...
Washingtonský monument. Kdo by neznal tuhle washingtonskou dominantu? Je to 169 metrů vysoký obelisk, viditelný z daleka :)

Moje "pracoviště" :)

9. listopadu 2008 v 18:09 | Bylinka :) |  ● Bylinčin svět
Už minimálně rok mám v plánu zdokumentovat svůj pokoj, ALE...
Byl tu jeden hodně zásadní problém. K tomuhle činu jsem se odhodala až teď, protože předtím byl prostě a jednoduše nefotodokumentovatelný. V českém překladu - nebyla jsem schopna ho douklízet tak, abych se za sebe internetově nemusela stydět.

Musím se přiznat, že ani teď není 100% tip ťop douklízený, ale jsem na dobré cestě k tomu, aby tomu tak bylo :) Včera jsem se tedy vrhla na první část, a tou byl stůl a jeho nejbližší okolí. Zabralo mi to celé odpoledne! Ale s výsledkem jsem spokojená. Navenek vypadal i předtím stejně, ale teď můžu s klidem říct, že je dokonale uklizený i vevnitř. Nečekejte na milimetry srovnané vvšechny věci na stole, já se svého nepřehledně zmateně přeplácáného stylu jen tak nevzdám :)
Seznamte se, moje pracovní místo :)

Americké volby

6. listopadu 2008 v 19:03 | Bylinka :) |  ● Za neznámými krásami
Další díl Amerického seriálu se nebude týkat ničeho jiného, než amerických voleb. Což je téma velmi aktuální.

Američané jsou hrdý národ, který si na volbách prezidenta hodně zakládá a celý boj o Bílý dům nesmírně prožívají, čehož jsme si mohli všimnout během tří týdnů strávených v Americe na každém rohu! V televizi na všech programech probíhaly všemožné předvolební diskuze, až hrůza.

Tohle odpočítávadlo je důkazem všeho - dny, hodiny, minuty i sekundy, které zbývají do zvolení nového amerického prezidenta. Takže zhruba před 51 dny jsme ještě byli v Americe, uau :)

Washington 2. část

2. listopadu 2008 v 18:58 | Bylinka :) |  ● Za neznámými krásami
Konečně jsem si udělala chvilku času na zveřejnění druhé části Amerického seriálu zaměřeného tentokrát opět na Washington :)
Kdo by neznal washingtonský Capitol? Octli jsme se v jeho těsné blízkosti a fotili ho ze všech možných stran.. :)