Září 2008

Coldplay <3

28. září 2008 v 19:10 | Bylinka :) |  ● Potěcha pro ducha skrz ucha
Abstinenční příznaky. Potřebuju píchnout do žil další dávku jejich hudby. COLDPLAYYY!!
Slavnostně oznamuji, že i já jsem patřila mezi těch patnáct tisíc šťastlivců, kteří měli tu možnost účastnit se 22. září 08 vyprodaného pražského koncertu Coldplay ;)

Už je to týden, a já pořád ještě žiju z pozitivní energie, kterou mi vnesli jejich hudbou do žil.. Celý týden si znovu a znovu přehrávám všechny okamžiky úžasného koncertu. A až teď jsem se dostala k dopsání tohohle článku.

Letadlem do Ameriky

21. září 2008 v 17:39 | Bylinka :) |  ● Za neznámými krásami
Tak jsem šťastně zpátky doma z Ameriky. A jak jsem slíbila, tak také začínám plnit. A proto se chci s Vámi podělit o první sérii fotek. Čím jiným začít, než samotným začátkem? Tak tedy první díl bude právě o cestě do Ameriky.

Zdravim z Ameriky

13. září 2008 v 15:11 | Bylinka :) |  ● Za neznámými krásami
Urcite byste si zaslouzili, abych se vam ozvala z Ameriky. A to taky ted delam. Ale musim se priznat, ze jsem docela potvurka, mohla jsem to uz udelat mnohem drive. Na vsech hotelich jsme meli pripojeni k internetu. Ale sami posudte, jeden pocitac na cely hotel.. a patnactiminutova denni lhuta pro jednoho, to je docela malo na vyrizeni jen mailu..

Budu strucna, podrobnosti si necham az pro ceskou klavesnici, kde muzu hackovat a carkovat. Fotek bude hromada, takze bude co komentovat, hodnotit a priblizovat.

Co jsme teda uz stihli? Krome hromady koncertu spoustu veci. Letadlo bylo fantasticke, ale osm hodin je prece jen hodne. V New Yorku se clovek citi jako maly mravenecek mezi desitkami mrakodrapu na manhattonu. Cental park alias dokonaly obdelnik uprostred mesta, ktery ma zastupovat zelen, ktera jinak vsude okolo chybi, byl prece jen nadherny. Nocni Broadway s tisici sviticimi reklamami me nadchla, stejne jako Brooklynsky most. Ctyricetistupnove metro nedoporucuji.

Washington me zaujal mnohem vic, tam bych chtela bydlet. Nadherne klidne mesto, vsude okolo stromy a parky. Navstivili jsme Bily dum - a teda, nic moc. Sekuritaci nas pri vstupu malem svlekli donaha, jestli nejsme teroristi, a uvnitr byly jen same fotky a obrazy byvalych prezidentu a kycovite vybavene mistnosti jako na zamcich. Pentagon jsme videli hodne zblizka, nadhera. Washington si me ziskal!

Ted jsme ve Philadelphii u rodin, ta nase si nas vzala sest - ctyri holky a dva kluky. Maji dve kocky, typicke americke Garfieldy, ktere maji obe cukrovku. A strasne nas vykrmuji, brr.
Libi se mi tu, zbyva nam tyden, presne za tyden touhle dobou vaseho casu uz asi budem doma, nebo blizko domova. Abyste rozumeli, u nas ve Statech je ted kratce po devate hodine ranni, mam za sebou skvelou sprchu a cekam, nez se zbytek domu vzbudi a zamirime spolecne na americkou snidani.

Začínám si nacvičovat americký úsměv :)

2. září 2008 v 19:31 | Bylinka :)
Kufr už je téměř plný, dodržela jsem svůj slib a hned po dopsání článku jsem se na to vrhla! Akorát mě děsí naskakující cifry na váze, které se začínají blížit horní povolené hranici.. Snad to nějak zvládnu. Trošku z toho chytám nerva. Ale zároveň mě to šíleně baví takhle se zodpovědně rozmýšlet, co opravdu s sebou potřebuji, a co je přebytek.

Dneska nás čeká poslední zkouška před zítřejším odjezdem, sama jsem zvědavá, jak bude probíhat a dozvíme-li se konečně nějaké podrobnosti o naší americké cestě :) Zítra už nejdu do školy, ikdyž odjíždíme až k večeru. Mám ještě nějaké zařizování s ISIC kartou, na nádraží dneska zkolaboval systém, a tudíž jsem měla smůlu. Ale hlavně - musím se pořádně vyspat na to, abych v pohodě překonala časový rozdíl, protože cestou do Berlína v autobuse přes noc toho asi moc nenaspím :)
Další nerv mi užírá Sportissimo, kam jsem šla už skoro před třemi týdny reklamovat moje ještěrkové sandále. Mají měsíční lhůtu na vyřízení reklamace - tudíž ještě týden k dobru, ale já je potřebujůů už teď :( Bylo mi řečeno, ať zkusím své štěstí ještě ve středu odpoledne - nějak nevěřím tomu, že by tam už byly, takže řeším další problém - v čem vkročím na americkou pevninu, s botama jsem na tom velmi bídně :(

Jsem zvědavá, jak to všecko dopadne, zítra touhle dobou už opustíme naši milovanou Opavu a namíříme si to směrem na Berlín. Nemůžu se dočkat, vážně! ;) Ty dva dny ve škole mě neuvěřitelně zmohly. Už teď vím, že po návratu mě čekají minimálně tři písemky. Ale s tím se v Americe trápit nehodlám, tu si užiju naplno!

p.s. Začínám si nacvičovat americký úsměv, a jde to úplně samo, když pomyslím na to, co mě čeká :)

p.s.s Trošku mě začíná zneklidňovat i to, jak mi všichni vzkazují, jak jim sem nejdou vkládat komentáře - naprosto totiž netuším, čím to je :( Snažím se to napravit všemožným rozšiřováním stránky - ale jak se zdá, je to zatím neúspěšné. Co s tím? Pokud někdo máte nějaký tip, budu jen ráda, když se o něj v komentářích podělíte - horší ovšem bude, jste-li to právě Vy, kterým sem komentáře psát nejdou :)