Květen 2008

Naše Šípková Růženka :)

26. května 2008 v 19:08 | Bylinka :) |  ● Střípky každodenních nevšedností
Takhle nádherně usnul včera náš Brumla v mojí posteli - teda - v posteli... Já nespím na posteli, ale na matraci, nedivte se tomu, na postel máme, ale mně se prostě líp leží na zemi :)
Nemohla jsem odolat, popadla jsem foťák a fotila a fotila a musela jsem to sem prostě dát :)
No já ho prostě miluju :)
Moje největší zlatíčko :) Zrovna teď mi zase usnul u nohou :)

P.S.: kdyby někdo nepoznal, je to labrador křížený s jezevčíkem :) neptejte se mě, jak se jim to povedlo, sama to netuším ;-) ale už nám víc neporoste, takže je to vlastně trošku větší jezevčík s kůží labradora :) krásňoučký a miloučký :)

A UPOZORNĚNÍ NA ZÁVĚR:
Tohle není štěně, ale téměř dospělý pes, brzy oslaví první rok, a víc už neporoste, takhle milý a rozkošný zůstane... :) To je, co? :-)

Drátkování :)

25. května 2008 v 12:21 | Bylinka :) |  ● Tvořivý koutek
Určitě jste si díky několika posledních článků už všimli, že mám ráda drátkování, a tak bych se chtěla o téhle činnosti dneska trošku více rozepsat :)
↑ Tuto květinku jsem vyrobila k včerejšímu svátku mamce ↑

Mých pět minut slávy :)

20. května 2008 v 17:49 | Bylinka :) |  ● Střípky každodenních nevšedností
Tak pěkně od začátku. Dneska ráno na první hodinu matiky naklusala naše třídní - pěkně naštvaná, že prý si hned po ránu zkazila náladu opravou našich písemek. Už měla tři čtvrtiny opravené, a katastrofa, ani jedna jednička. Rozebírala to celou čtvrthodinu a opět nás hezky porovnala s našimi vrstevníky z druhé třídy, z čehož jsme my vítězně nevyšli :( Ale pak, když jsme ve fyzice psali přetěžkou písemku a já si dál nevěděla rady, co s rovnicemi podniknout, vzhlédla na mě třídní a divně se culila. Nechápala jsem, o co jde. Že by si libovala v mých v tu chvíli nefyzikálních znalostech?
Nene. Hned po vysbírání písemek před náma zamávala již doopravenýma písemkama z matiky a začala vychvalovat dva pilné studenty, kteří se nakonec našli v posledním zbytku hromádky a získali jedničku. Samozřejmě Předseda, naše nejchytřejší hlava, a pak - moje maličkost... :)
Zázraky se dějí. A tak se nedivte, že i naprosto nematickému člověku se jednou může zadařit ;) Jen se na to koukněte, no není to krása? :) Ale jsou to jen exponenciální rovnice, tohle učivo nepatří mezi nejtěžší a když se to tak vezme, patří mezi ty zábavnější látky... :)
Panejo, vychvalovala nás pěkných pár minut do nebes, až jsem nevěděla, co dělat, jak se tvářit, protože na takové chvály a ještě k tomu z matiky nejsem zvyklá... :) Ale pěkně jsem se začala nadouvat, to víte, takový pocit se musí pořádně prožít, obzvláště, když je to možná poprvé a naposled. A tak jsem nějak dospěla k názoru, že mám matiku přece jen ráda. Aspoň pro dnešek. Po nějaké další nepodařené písemce všechna tato slova ráda odvolám :-) Ale taková známka se hodí jako zlato, musím si zachránit dvojku na vysvědčení, a po nepodařené kompozici je to krásné drobné vylepšení :)
Akorát ta fyzika dopadne mnohem hůř. Včera jsem neměla na učení ani špetku chuti, a místo toho jsem popadla drátek, kamínek, kleště a udrátkovala po dlouhé době rybičku... ↓↓↓
A nakonec jsem se ji rozhodla dát ségře jako talisman, zítra maturuje... :) Mimochodem, z češtiny, angličtiny, španělštiny a z matiky (!!). Panebože, kde se to v naší rodině jen bere... :P
Taky jsem si uvědomila, jak mi drátkování tak chybí a zároveň mě strašně moc baví... Musím si na něj vyhradit více času, neuvěřitelně totiž uklidňuje... :)
Rozhodla jsem se, že zkusím zajít do jednoho místního obchůdku a pozeptat se, jestli by neměli zájem něco takového zahrnout do jejich sortimentu... Už jednou jsem od nich dostala nabídku, ale kvůli nedostatku času jsem ji propásla. A nikdy není na škodu přivydělat si nějakou tu korunku... Za zkoušku nic nedám :)
Tak držte mojí sestře pěsti, je strašně moc nervózní, ale podle mého se nemá čeho bát, doteď měla pokaždé vyznamenání, tak proč by neměla odmaturovat, že.. :) Jojo, mně je do smíchu, když mě to čeká (až, už?) za dva roky... :)

Pojedu do Ameriky...!!

17. května 2008 v 9:03 | Bylinka :) |  ● Střípky každodenních nevšedností
...je to tak, sbormistr mě nakonec vybral mezi pouhých 36 šťastlivců ...
... a nemůžu tomu uvěřit...
... protože jsem s tím už ani nepočítala ...
... ještě to sice není na 100%, protože potřebujem sehnat nějaké granty ...
... ale splnila jsem si obrovský sen...
... poletím poprvé letadlem ...
... uvidím New York, Sochu Svobody, Washington ...
... kéž by to vyšlo ...
... oslavila bych osmnácté narozeniny v Americe :) ...
... ale hlavně tam byla se spoustou skvělých přátel
... takže už teď je jasné, že budu celé prázdniny makat na brigádě ...
... abych si co největší částku ze 17 000 KáČé mohla zaplatit ze svého ...
... ale za dva týdny v Americe to stojí, ne? ...
... držte prosím pěsti, ať nám to vyjde ...

A taky jsem si uvědomila, že Amerika pro mě není to nejdůležitější. Poslední dny jsem žila jen pro Ameriku, ale až teď jsem si uvědomila, co nebo kdo je pro mě mnohonásobně důlěžitější. Zdraví a život mých nejbližších přátel. Někdy stačí tak strašně málo a je všechno jinak...