HOKEJ!

Sobota v 17:53 | Bylinka |  ● Bylinčina chvilka poezie
Prosluněná sobota,
stranou musí robota,
když partička českých kluků
buší zkušeně do puku.

Slováci se třesou strachy
v zápase za všechny prachy.
Posily své rychle zbrojí,
dobrý soupeř - kdo se bojí!

Čech se chytá sklenky piva,
z plných plic "hop, hop, hop" zpívá,
optimismem přímo hýří,
nespouští zrak z ČT4!

Nemají snad pod Tatrami
rodilého trenéra?
No co, neotřese s námi
vlastenecká nevěra!

Vyvíjí-li bratia tlaky,
to je potom jasná věc -
vytře jim všem hnedle zraky
sám kapitán, Plekanec!

Hokejové srdce bije,
národ spájí euforie.
Kdo není Čech, neskáče,
slovenský lid zapláče!

TAK URČITĚ…
 


Aprílová dávka optimismu :)

23. dubna 2012 v 13:46 | Bylinka |  ● Střípky každodenních nevšedností
Mezi aprílovou šachovnicí prosluněných a propršených dní se i nadále vznáším na svém optimistickém obláčku. Člověk by nevěřil, že i v euforickém návalu štěstí, které se mě drží zuby nehty už více než měsíc, se ještě dokáže upřímně radovat ze zdánlivých maličkostí.


Ke štěstí mi stačí málo. Po kratší odmlce způsobené neatraktivní koncentrací koncertů v okolí jsem se konečně dočkala a znovu se vesele vrhla do skandování pod pódiem. Před dvěma týdny jsem si vychutnala z první řady Monkey Business a minulý týden mé sluchové buňky plesaly pod návalem tónů Charlie Straight. Okamžiky, kdy zpíváte z plných plic slova vaší oblíbené písničky, vypnete svět okolo a žijete pro danou chvíli, jsou k nezaplacení :-)

Taky jsem stihla o víknedu vyhnat po zimě pavouky z bruslí a poprvé je letos provětrat :) Někdy stačí tak málo - pouhé slůvko, objetí nebo úsměv od člověka, kterého máte rádi a máte v mžiku rozsvícený den. A co na tom, že se blíží zkouškové a každou volnou chvilku bez vašich nejmilejších strávíte nekonečnou řadou úkolů, seminárek a učením se.

A co mi udělalo největší radost? Navštívila jsem babičku v nemocnici a ona poprvé promluvila! A ač to nebyly souvislé dlouhé věty, zůstala jsem stát nevěřícně na místě a chvíli mi trvalo, než jsem zareagovala :) Když při mém loučení našpulila rty a dožadovala se pusy, moje radost se nedala popsat :)


Drátkované velikonoční vajíčko :)

9. dubna 2012 v 22:39 | Bylinka |  ● Tvořivý koutek
Když už jsou ty Velikonoce za námi, hodila by se malá fotodokumentace toho, jak jsem se letos zhostila vyrábění vajíček pro šmigrustníky :) Abych řekla pravdu, i tentokrát jsem vymyslela malou novinku u drátkování vajíček, a to takovou, že jsem použila drátky hned tří barev a nakombinovala je dohromady. A takhle to dopadlo:


Doufám, že jste si užili Velikonoce :)

Jarní optimismus:)

28. března 2012 v 14:42 | Bylinka |  ● Střípky každodenních nevšedností
To jaro za okny je neskutečně nabíjející enegií a optimismem! S prvními paprsky jsem se proměnila v hyperaktivní stvoření, které funguje na neviditelný pohon. Znovu jsem se vrhla na plavání, zkusila si pilates a byla jsem si letos poprvé zaběhat do sadů, abych následně zjistila, že mé plíce jsou po zimě nezvěstné. Nálezce bude patřičně odměněn.

Po dlouhé době jsem taky zavítala na volejbal s kamarády a ač jsem si myslela, že moje delší volejbalová absence se podepíše na výkonu, bylo tomu přesně naopak. Tuhle moji hyperaktivitu a veleobětavost v poli odnesla noha spálená o podlahu, chrániče nechrániče, jau! Sportem ku trvalé invalidittě! :)

A aby toho jarního optimismu nebylo málo, zdá se, že z nevyléčitelné optimistky se stává chronicky nediagnostikovatelný optimistický tvor, protože optimismus v mých žilách v posledních dnech překročil své jednadvacetileté zažité maximum...
Jsem verš, co k sobě našel rým:)

ROCK´N´ROLL!

17. března 2012 v 19:46 | Bylinka |  ● Střípky každodenních nevšedností
Nejlepší ples roku je po včerejším večeru již minulostí. A že stál letos opět za to, o tom žádná! :)

Představte si davy mladých lidí nastrojených do úžasných retro oblečků plných barev, puntíků, kšand, brýlí, mašlí a kloboučků, kteří se v jednu chvíli sejdou na jednom místě. Když k tomu připočtete ještě skvělou hudbu v podobě rock´n´rollového orchestru Marcela Woodmana, místního bigbandu a reprodukovaných oldies hitů, tak se ocitnete v plesovém nebi! Zapomněla jsem ale ještě zmínit poslední, leč nejdůležitější ingredienci tohoto večera, bez které by to prostě nebylo ono, a tou jsou kamarádi, kteří nemohli chybět :-)

Ve výsledku tohle vše dohromady vykouzlilo milý večer, o čemž více napoví bolavé tělo nebo náležitá fotodokumentace :)


Na pódiu s UDG!

15. března 2012 v 17:17 | Bylinka |  ● Potěcha pro ducha skrz ucha
Už je tomu více než rok, co jsem navštívila olomoucký koncert UDG v rámci jejich turné. Jak bych mohla chybět, když už dlouho patřili k mým oblíbencům a nikdy do této chvíle jsem neměla možnost je vidět naživo? Takže kdo mě zná, ví, že jiná než první řada nepřipadala v úvahu! :-) Ale o samotném koncertu jsem básnila už před rokem v tomhle článku :)

Proč se ale k tomuhle koncertu ještě vracím? :) Před pár dny se ke mně dostala krásná vzpomínka na to, jak nás UDG na konci koncertu vytáhli na pódium, polívali vodou a nechali bubnovat a tančit mezi nima :)


A aby toho nebylo málo, tohle naše působení na pódiu se dočkalo i své videodokumentace. Takže kdo by chtěl vidět půlminutu ve videu, kde se Zuzkou trsáme na pódiu mezi UDGáckýma sympaťákama, mrkněte na video od času 22:25 do 23:06 :)


HEČ!

eM Há Dé

11. března 2012 v 19:45 | Bylinka |  ● Bylinčina chvilka poezie
Zastávka se třese děsem,
lidských těl tu lavina.
Všichni zavětřili, že sem
míří prázdná šalina.

Člověk mění se ve zvíře,
každý druhý nadává,
cpe se jako do trychtýře.
Ranní špička nastává.

Přece jen však něco spájí
anonymní davy -
jednohlasně loutkám vlají
kývající hlavy.

V Tescu začínají slevy.
Natěšené lidské tlupy
jako projímadlo střevy
pospíchají na nákupy.

Nepustí si sednout kmety
houfy mladých "gentelemanů".
A to, že před mnoha lety
bylí stejní, opomenu.

Druhou džungli tohletoho
jen tak někdo nenajde.
Vítej na palubě v zoo.
S láskou, vaše eM Há Dé.

Optimistický doping :-)

29. února 2012 v 14:08 | Bylinka
Dnešní den není výjimečný jen svým unikátním datem :) Sice ještě není zdaleka u konce, ale už teď ho nejen díky nádhernému jarnímu laškování za okny korunuju na víc než povedený!! :-)

Asi si dovedete představit, jak dokáže jedna naprosto skvělá zpráva po ránu nakopnout do nového dne! Je to už několik hodin, co jsem ještě v polospánku žmoulala snídani na kolejích, zapla si k tomu jako správný závislák Facebook, aby mi po přečtení pár slov uskupených do stručné věty málem zaskočilo sousto. Koukala jsem nevěřícně na tu jednu větu několik dlouhých vteřin, než mi začalo docházet, co že jsem to vlastně přečetla. Moje první reakce byly značně utlumené, protože jsem nechtěla vyděsit své taky ještě ne příliš probuzené spolubydlící... Asi je na čase vám odhalit důvod mé radosti, abyste pochopili. Nejbarevnější český hudební festival, na který už mám doma pár dní v trezoru schované lístky :-), navštíví jedna z mých nejoblíbenějších zpěvaček, Alanis Morissette! :)

A v tuhle chvíli oficiálně oznamuju, že vás začínám zahlcovat mým těšením se jednak na Colours of Ostrava, tak na Coldplay! Zabrousila jsem malinko do archívu blogu a přesně před čtyřmi lety v tenhle den jsem také zveřejnila článek, a to s prvními zmínkami o plánovaném sborovém zájezdu do Ameriky, se kterým jsem vám posléze celý půlrok nedala pokoj. Zůstaneme tedy u tradice a pokud máte něco proti, je vám to málo platné :-)


Tady máte jakožto doping optimismu jednu z mých nejoblíbenějších písniček od Alanis:

A nakonec jedna rada do života: Pokud jste nadopovaní optimismem po jakékoli podobné milé zprávě a dělají vám radost první jarní sluneční paprsky, nesmiřte se s tím a naklonujte si optimistické buňky do zásoby. Já jsem si třeba byla koupit další barevné štrample do sbírky! :)

Člověk je dokonale lidský jen když si hraje.

25. února 2012 v 20:45 | Bylinka |  ● Střípky každodenních nevšedností
Název článku - slova F. Schillera :)

Měla jsem to štěstí, že jsem se mohla na dva dny připojit k lyžařskému výcviku postižených dětí. A že tyhle dva dny stály opravdu za to!!

Nejen, že jsem se s obrovskou radostí po dlouhých dvou letech postavila na lyže, ale to, co nejvíc utvořilo tuhle úžasnou atmosféru, byla přítomnost neobyčejných bytůstek :)

Jednou z nejkrásnějších chvil mého pobytu zde byla oslava narozenin rovnou tří malých účastnic kurzu, kdy si jedna z nich, která byla na vozíčku, měla cokoli přát. Přála si LÁSKU, a tak se na ni o chvíli později vřele vrhaly ostatní děti a zahltily jí pusinkami a objetími :) Krásné.

Další nezapomenutelnou chvílí byla noční stezka odvahy. Po mém doprovodu zatoužily hned dvě malé slečny, autistka a nemluvící holčička, a tak jsem se v jejich těsném držení vydala na cestu plnou strašidel. Holky se hodně bály, a tak jsem jim celou cestu zpívala a konejšila je, aby se malinko uklidnily. A ač párkrát z plných plic strachem vykřikly a málem mě umačkaly, došly jsme společně zdárně až do cíle :)

Bylo krásné nakouknout do říše dětí, které to nemají v životě vůbec jednoduché, ale dokážou se mnohdy radovat daleko více, než my, kteří máme to štěstí, že jsme zdraví. Člověk si pak uvědomí, jakými zbytečnostmi se stresuje a zabývá..

Už se nemůžu dočkat toho, až se k těmto dětem zase někdy připojím, třeba v rámci jejich třídního výletu na konci školního roku :-) Zamilovala jsem si je!


Ukazuju světu svůj blog :)

22. února 2012 v 23:21 | Bylinka |  ● Tvořivý koutek
Kdo by to byl řekl, že už jsou to skoro 4 roky, kdy jsem se stejné soutěže účastnila posledně? A to bych nebyla já, kdybych se i tentokrát nezapojila :) Komu unikají spojitosti, na Srdci blogu probíhá soutěž o lákavé výhry, takže pokud jste tak ještě neučinili, určitě se zapojte :)


Pokud by to nebylo z fotky dost čitelné, čelenka se pyšní nápisem "BYLINKA", náhrdelník "BLOG.CZ", sponka "BYLINKA.BLOG.CZ", prstýnek tužkovým logem blogu.cz a motýlci jsou logem Bylinčina blogového království :)

Do soutěže jsem zapojila svoji "vstupní stránku" alias "přestupní stanici" - bylinka.blog.cz, protože "hierbezuela" by se mi jednoduše nevlezla na čelenku ani na sponku :) Dokumentace mě coby chodící reklamy na můj blog proběhlo v jedné milé olomoucké pizzerii, kam jsme vyrazily na tradiční dámskou jízdu k narození nového semestru :) Holky se chopily svého dokumentárního údělu s pro mě překvapujícím nadšením, přetahovaly se o foťák a myslím, že už jen neustálým cvakáním blesku vzbudila tahle reklama dost pozornosti :)) A titulní fotka putovala také na můj facebookový profilový obrázek, takže pozorní facebookoví přátelé se sem skrz ni můžou taky probádat :)

A tady už jsou moje motýlky odměněné spolupachatelky :)

Nejvíc ze všeho mě na téhle dokumentaci ale potěšilo zjištění, že i po čtyřech letech jsme realizovaly moji účast v téhle soutěži opět ve stejném složení. Stará přátelství nerezaví, naopak :) Pokud byste se chtěli podívat, jak jsme si počínaly minule, můžete zabrousit sem :)




Zlatá léta studentská:)

17. února 2012 v 16:41 | Bylinka
"A až bude po zkouškách, zajdem si někam sednout a pokecat, jo?"

Poslední měsíc snad nejčastější věta, kterou jsme prohodili s lidma, které jsem kdekoli během zkouškového potkala. Škoda, že první týden letního semestru není nafukovací! :)

Ono by se dalo polemizovat už nad samotným názvem letního semestru. Letní semestr? Působí totiž značně nepřesvědčivě, když jeho první týden začíná teplotami hluboko pod bodem mrazu a končí přívaly sněhu i v místech, které Martin na bílém koni zas až tak často nenavštěvuje. Pocukrovaná Olomouc je nádherná! :)

První týden letňáku byl po náročném zkouškovém za odměnu :) Nestíhala jsem dosyta vstřebat jedno milé setkání s milými olomouckými spolustudentíky a už tu byla další a další. Pondělní nádherně melancholické (a už tradiční!) čajovničení vystřídala úterní valentýnská párty, u které bych se na chvilku zastavila, pokud to vaše čtenářské buňky budou ochotny akceptovat :) Nebyla to totiž jen tak ledajaká party! U vchodu si nás totiž hezky okroužkovali jako slepice :) Barva svítícího náramku měla odpovídat stavu zadaný/nezadaný. Jenže kluci, kteří měli tohleto sčítání národa na starosti, měli sami maglajz v tom, co která barva znamená, a tak nás označili přesně naopak :) Doufám, že jste si taky užili Valentýna a neužírali se doma jako tahle sympatická KRÁVA :) Středeční "hodinka v nejútulnější olomoucké kavárně" se protáhla na sedminásobek a směle zaútočila na titul nejmilejší a nejspontánnější popovídání vůbec :-) Mám tedy o další spřízněnou olomouckou duši víc a jsem za to neskutečně ráda :)

Do toho samozřejmě taky decentní doušek školy (aby se neřeklo:)), nějaká ta doučovací brigáda (rovnou třikrát!), a pak se není čemu divit, když po týdnu takhle praskajícím ve švech zaspíte v pátek ráno autobus do vaší domoviny. Ale tam už na mě čekaly dvě kamarádky, které se ve stejnou chvíli rozhodly, že touží po mé radě, jedna s výběrem správné barvy na vlasy a druhá šatů na ples a myslím, že obojí jsme zvládly na výbornou :-) A jako bonus jsem se stala majitelkou lístku na ten nejbarevnější hudební festival léta u nás :-)

Dneska tohle všechno ještě zpečetím posezením se čtveřicí přátel a zítra se dávám na odvykací kůru mé závislosti na přátelích, abych ji pak mohla příští týden zase ve velkém rozjet :-)


V létě uvidím a uslyším jednu z mých v současnosti nejoblíbenějších zpěvaček, ZAZ, naživo, heč! :-)

Pět minut blogoslávy :)

14. února 2012 v 17:54 | Bylinka |  ● Střípky každodenních nevšedností
Kdo by to byl řekl, že své blogové dovednosti využiju někdy ve škole? Někdo možná. Ale pochybuju, že byste tipovali, že tou školou bude škola vysoká! Ano, tohle se skutečně děje :-)

V češtině jsem si nahlásila nepovinný předmět, který se zabývá internetem a multimédii. Dnes jsem absolvovala úvodní seminář a nestačila jsem se divit. Cílem dnešní hodiny bylo založit si blog na blog.cz, pohrát si s nastavením a prozkoumat jeho možnosti. Celý předmět pak bude probíhat online a komunikace z velké části právě prostřednictvím blogů :)

Ano, já, technický a počítačový ztracený případ, jsem zažila svých pět minut slávy, když jsem bezradným spolužákům okolo pomáhala se založením a nastavením blogu a věděla, kde co najdu :) Tenhle předmět mám tedy pro celý semestr narozdíl od ostatních značně zjednodušený, za což jsem samozřejmě ráda :)

Nicméně, znamená to také to, že pravděpodobnost, že na můj blog narazí spolužáci, se značně zvýšila. Pokud tedy právě čtete má slova, spadáte do téhle kategorie a nepatříte mezi ty ze spolužáků, kteří už o blogů vědí, vítejte :-)

Udělej zajíčka!

9. února 2012 v 21:23 | Bylinka |  ● Střípky každodenních nevšedností
Brumelku, udělej zajíčka!


Tadááá! :)

Medvídek z plsti :)

7. února 2012 v 20:54 | Bylinka |  ● Tvořivý koutek
Tak se zase po čase probudilo moje tvořivé já, a proto v krátké době představuju blogovému světu další spíchnuté dílko :)


Světlo světa tedy spatřil tenhle méďa z plsti. Ale není jen tak ledajaký, poprvé jsem nějakému svému plstěnému výtvoru vystlala tělo vatou, takže je to pořádný břucháč :)


A takhle mu to sluší na mojí barevné tašce :-)


Pod palbou otázek :)

5. února 2012 v 21:56 | Bylinka |  ● Bylinčin svět
Role se vyměnily a já jsem se namísto kladení otázek ocitla sama v roli zpovídané :)

Slečna z blogu http://ruzove-pero.blog.cz mě oslovila s nabídkou rozhovoru. Pokud se chcete dozvědět o mém blogu, o blogu PTÁME SE a o mně samotné třeba něco víc, můžete se na něj mrknout, najdete ho TADY :)


Drátkovaný anděl

4. února 2012 v 20:23 | Bylinka |  ● Tvořivý koutek
Narychlo spíchnutý dárek pro babičku :) Původně to měl být vánoční dárek, pak dárek k narozeninám, ale nakonec se z něj stal dárek k svátku :-) Anděl z drátku, seznamte se.


Mějte soucit s pošramocenými a nenarovnanými křídly. Fotodokumentace byla taková rychloakce těsně před předáním dárku, takže jsem ho jenom vytáhla z tašky, párkrát vycvakla a pak už putoval k nové majitelce :-)

Vysoká koncentrace barevnosti

2. února 2012 v 17:45 | Bylinka |  ● Střípky každodenních nevšedností
"Já už jsem tě zdálky poznal/a podle barviček!" "Tebe nejde přehlédnout, jak jsi barevná." "Já jsem si hned myslel/a, že jsi to ty. Nikdy jiný takhle barevně oblíkaný nechodí."

Tohle slýchávám téměř pokaždé, když potkám někoho známého ve městě. Nemyslím si, že bych byla nějaký extrémní barvičkofil, barevné punčocháče, bez kterých nedám ani ránu, bych hned nebrala jako nějakou diagnózu :-) Ale těší mě to a je vtipné, jak je výrok jednoho jako přes kopírák k výroku toho druhého. Jenže tihleti všichni barvičkodetektivové neví, jak se šeredně mýlí. Znám ještě jednoho daleko většího barvičkového blázna, kterého mám strašně ráda. Dalo by se říci, že právě barvičky nás spřátelily. A právě tahle moje barevná spřízněná duše Janča mě poctila svou třídenní návštěvou v Olomouci! :-)

Nelegálno? Legálno!

1. února 2012 v 16:59 | Bylinka |  ● Bylinčina chvilka poezie
Co si počnem, milí, drazí,
pod pokličkou legálna?
Zaveleli právovrazi,
oblíbenost nevalná.

Ani jsme se nenadáli,
zrhoutil se nám online svět.
Právům autorů se smáli,
kdo se směje naposled?

Hodně rychle jsme si zvykli
nelegálně stahovat.
Jako by nám ruku šmikli.
Co teď s časem? Studovat?

:-)




Omlazující krém

31. ledna 2012 v 20:33 | Bylinka |  ● Bylinčina chvilka poezie
Básničku Omlazující krém vyprodukovanou mým básnickým střevem (dosud nebylo diagnostikováno, jestli se náhodou nejedná o slepé střevo) si můžete přečíst TADY :)

FACEBOOKOVÁ POHÁDKA

29. ledna 2012 v 12:12 | Bylinka |  ● Bylinčina chvilka poezie
To tak jednou žilo bylo
facebookové království.
Erbu pělo modrobílo,
člověku zas bláznovství.

Vládla online diktatura
facebookové kotlině.
Proti ní se černá můra
tváří celkem nevinně.

Facebook ovečky své volá
v každodenní neplechu.
Žádná z nich mu neodolá,
přidá se i z pelechu.

V této prapodivné zemi
oněměly dobré mravy.
Král a vláda dobré vjemy
vyhnali svým lidem z hlavy.

Šťouchnout do druhého můžeš,
aniž by ses přiblížil.
Do zdi šišleš, olajkuješ,
abys obdiv nedusil.

Všechno je tu jednodušší
v říši krále Marka Zet.
Na zdi vystavuješ duši.
Proč ji s jiným nesdílet?

O přátelství že tě žádá?
Stačí pouze jeden klik.
Abys získal kamaráda,
špulíš, na fotce ses svlík´.

Někdo zamotal ti hlavu?
Jupí! Už jsi zadaná!
Rychle klikej změnu stavu,
ať to vědí do rána.

Do stavu si dávej zčerstva
pocitový karneval.
Řekni světu všechna zvěrstva -
co ti kdo kdy udělal.

V tomhle dokonalém světě
zrodil se zlý nepřítel.
V zimě, podzimu i létě
nevinné by zabíjel!

Útok věští hackerové,
velký výpad slibují.
Tváří se jak rebelové,
sami Facebook milují...

Takhle to tu dále žije,
virtuální mámení.
Z této hloupé komedie
všichni už jsme znaveni.

*
Téhle zemi dávno není
rady ani pomoci
Zkratem netu připojení
zemřem krutou nemocí.

V říši sociálních sítí
ukrývá se celý svět.
Člověk polapen se cítí,
není odtud cesty zpět.

Pouto virtuálna láká -
nahou duši odhalíš?
Nad tvým pravým já se smráká,
kdykoli se přihlásíš.

Rychle pospěš, jsi-li čilý -
uteč z virtuálních her.
Pokud je ti život milý,
v reálno se odeber.

Další články